Když Pán vstoupil do našeho srdce, přišla s ním i jeho moc a všechny jeho zdroje. Najednou máme přístup k Boží síle, moudrosti, pravdě, pokoji a všemu, co potřebujeme k vítěznému životu. Nemusíme plakat a prosit ho, aby sestoupil k nám z nebes. On už je v nás. O tom, jak jsme silní v Kristu, píše Pavel.
„Proto klekám na kolena před Otcem, od něhož pochází každý nebeský i pozemský rod, a prosím, aby se pro bohatství Boží slávy ve vás jeho Duchem posílil a upevnil ‚vnitřní člověk‘ a aby Kristus skrze víru přebýval ve vašich srdcích; a tak abyste zakořeněni a zakotveni v lásce mohli spolu se všemi bratřími pochopit, co je skutečná šířka a délka, výška i hloubka: poznat Kristovu lásku, která přesahuje každé poznání, a dát se prostoupit vší plností Boží.“ (Efezským 3,14-19)
Jak úžasná pasáž. Pavel uvádí jen několik neuvěřitelných pokladů, které nám Pán dal. Všechno Boží bohatství je nám k dispozici v Kristu Ježíši.
Někteří křesťané si vytvořili představu o sebestředném Bohu, jehož jediným potěšením je poslouchání chval. Kéž by toto nebylo nikdy řečeno o našem Pánu, protože to zdaleka není důvod, proč v nás přebývá. Přišel nám ukázat, že nám není vzdálený. Bůh chce, abychom věděli, že není jen někde v temnotách vesmíru. Nepřichází a neodchází z našich životů dle libosti. Ne, On je v nás přítomen a svůj příbytek nikdy neopustí.
„Ježíš jim odpověděl: ‚Mějte víru v Boha! Amen, pravím vám, že kdo řekne této hoře: Zdvihni se a vrhni se do moře – a nebude pochybovat, ale bude věřit, že se stane, co říká, bude to mít.‘“ (Marek 11,22-23)
Když si Otec udělal příbytek v našem chrámu, přinesl nám posilnění. Pomohl nám zakořenit a upevnit se v lásce, a také nám dal možnost o cokoli požádat. On v našem životě učinil všechny věci možnými díky jeho moci.