Jákob se dostal do těžké situace a nevěděl, co dělat. Bůh řekl Jákobovi: „ ‚Vstaň a vystup do Bét-elu, usaď se tam a udělej tam oltář Bohu.‘ Jákob tedy řekl své rodině a všem, kdo byli s ním: ‚Zbavte se cizích bohů … budeme putovat do Bét-elu. Tam postavím oltář Bohu, který mi odpověděl v den mého soužení a byl se mnou na cestě, kterou jsem šel.‘ “ (Genesis 35,1–3)
Bét-el je místo, kam v době nouze můžeme přijít. Poučení pro Izrael i pro nás dnes zní takto: Kdykoli měl Jákob problémy, věděl, kam má jít a co má dělat.
Bůh v podstatě říkal Jákobovi: „Víš, kde k tobě budu mluvit, kde uslyšíš můj hlas. Vrať se do Bét-elu, k oltáři, kde jsem tě potkal. Padni přede mnou na tvář a očisti svůj dům od model.“
Jákob zavolal své syny a řekl jim, aby vyhodili všechny své modly a zakopali je pod dubem. Potom zavedl svou rodinu do Bét-elu, kde postavil oltář. Bůh ho znovu ujistil: „Já jsem s tebou …“ (viz Genesis 35,9-13). Písmo říká: „Na okolní města padl děs Boží; proto Jákobovy syny nepronásledovali“ (Genesis 35,5). Okolní města se Jákoba a jeho malého izraelského klanu bála, protože na ně Bůh položil děs.
Bůh je stále Bohem Bét-elu. Prosí nás: „Jděte do Bét-elu, setkáme se tam. Pokaždé, když se dostanete do nesnází nebo nouze, utíkejte k oltáři. Volejte ke mně a zůstaňte se mnou o samotě.“ Bůh čeká, až se s ním setkáme v skryté modlitební komůrce.
Jákob věděl, kam jít, aby dostal od Pána jasné slovo. Uzavřel se s Bohem na tajném místě. Věřím, že i k nám Bůh mluví, ale děje se to ve chvíli, kdy jsme s ním sami na modlitbách.
Bůh vás dnes volá, abyste odtrhli oči od svých okolností. Nesuďte nic podle současného stavu. Nesnažte se sami najít řešení a nenechte se zavalit strachem. Bůh se s vámi setká na modlitbách!