Bůh prokazuje dva druhy lásky: všeobecnou lásku ke všem hříšníkům, a zvláštní lásku ke všem, kdo patří do jeho rodiny. Všeobecnou Boží lásku k lidstvu obdrží každý, kdo k němu přijde v pokání; ale Boží srdce je také plné neobyčejné lásky k jeho dětem.
Bůh měl vždy vyvolený lid, zvláštní lid pro sebe samého, jemuž poskytuje tuto neobyčejnou lásku. Kdysi byl jediným objektem této neobyčejné lásky Izrael. „Jsi přece svatý lid Hospodina, svého Boha; tebe si Hospodin, tvůj Bůh, vyvolil ze všech lidských pokolení, která jsou na tváři země, abys byl jeho lidem, zvláštním vlastnictvím. Nikoli proto, že byste byli početnější než kterýkoli jiný lid, přilnul k vám Hospodin a vyvolil vás. Vás je přece méně než kteréhokoli lidu. Ale protože vás Hospodin miluje … vyvedl vás pevnou rukou“ (Deuteronomium 7,6-8).
Bůh se těmito slovy obracel k Izraeli. Avšak pokud jste přijali Ježíše jako svého Spasitele a Pána – pokud jste byli adoptováni do Boží rodiny a on se stal vaším milujícím Otcem – potom musíte také uvidět, jak jste pro něj výjimeční!
Jste příjemci mimořádné Boží lásky a zde jsou jeho slova k vám: „Vy však jste ‚rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid náležející Bohu‘, abyste hlásali mocné skutky toho, kdo vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla. Kdysi jste ani nebyli lidem, nyní však jste lid Boží; pro vás nebylo slitování, ale nyní jste došli slitování.“ (1. Petrova 2,9-10)
Kdysi jste nebyli předmětem jeho zvláštní lásky, ale teď jste! Jste smíření s Otcem a on vás hluboce miluje a těší se z vás – právě teď, v tuto chvíli.