DVĚ ABSOLUTNÍ PRAVDY

Čím déle žiji pro Krista, tím těžší je pro mě přijmout snadná a univerzální řešení. Ve svých vlastních bojích jsem našel velkou útěchu a pomoc ve dvou úžasných pravdách.

První absolutní pravdou je, že Bůh mě opravdu miluje. Bůh neodsuzuje své děti, ať už selhávají, nebo ne. Je milujícím Otcem, který nás chce pouze pozvednout z našich slabostí.

Nedávno jsem to názorně uviděl, když jsem procházel lesem okolo našeho domu. Ptáci kolem létali, volní a zdraví, ale já jsem se kvůli nim nikdy nezastavil. Najednou se na zemi přímo přede mnou objevil zmrzačený malý ptáček. Ptáče se stále snažilo vzlétnout, ale jen se bezmocně třepotalo v prachu. Sklonil jsem se, abych ho zvedl. Tehdy mi bleskl hlavou známý verš z Písma. „Neprodávají se snad dva vrabci za haléř? A ani jeden z nich nespadne na zem bez vůle vašeho Otce.“ (Matouš 10,29)

Kdysi jsem si myslel, že ten verš zní: „Ani vrabec nespadne na zem bez vědomí vašeho Otce.“ Matoušovo evangelium však říká, že žádný vrabec nespadne bez vůle Otce.

Bůh je s námi, i když padáme. Otec nepadá do našeho hříchu, ale sestupuje do našeho padlého stavu. Neopouští nás, když jsme dole. Neboť, jak vidíte, my jsme ten vrabec.

Občas jeho velkou lásku poznáme, až když se ocitneme na dně. Dosáhneme obrovského vítězství, pokud se přesvědčíme, že nás Bůh miluje i ve zraněném a zmrzačeném stavu. Naše síla je obnovována jeho věčnou láskou. Jen spočiň v této úžasné lásce. Nepanikař. Vysvobození přijde.

Druhou absolutní pravdou je, že je to víra, která se mu nejvíce líbí. „Bez  víry však není možné líbit se Bohu.“ (Židům 11,6) Bůh počítá naši důvěru za spravedlnost. „Abraham uvěřil Bohu, a to mu bylo počítáno za spravedlnost.“ (Římanům 4,3) Občas se nám zdá, že to někdy trvá dlouho, než Bůh zasáhne, ale vím jistě, že své slovo dodrží.