DOKONAVATEL NAŠÍ VÍRY

„Nespouštějme oči z Ježíše, původce a dokonavatele naší víry, který pro radost, ležící před ním, nedbal na hanbu, podstoupil kříž a posadil se po pravici Božího trůnu.“ (Židům 12,2) Existuje mnoho věcí, po kterých upřímně toužím, avšak nemám je podloženy Božím zaslíbením. Například z celého srdce doufám, že se naší službě letos podaří zaopatřit tisíce dalších vdov a sirotků a že nový život v Kristu najdou tisíce dalších duší. Bůh mi to neslíbil, ale přesto v to doufám a modlím se, aby přivedl ztracené do své milující náruče.

Všichni si musíme dávat pozor, abychom své naděje nebrali jako Boží sliby. Jistotu, že něco je Boží zaslíbení, můžeme mít pouze tehdy, když je to potvrzeno Písmem, modlitbou a někdy i spolukřesťany.

Je možné slyšet hlas vlastních tužeb a přání a mylně je považovat za hlas Boží. V určité věci můžeme doufat, a mohou to být dobré věci; a přesto nám Bůh tyto žádosti nesplní, protože se zrodily z naší vlastní snahy a tělesnosti. „Prosíte sice, ale nedostáváte, protože prosíte zle: jde vám o vaše vlastní choutky.“ (Jakub 4,3)

Naproti tomu Bůh zdokonaluje naši víru tím, že tyto věci odstraňuje. Jsem moc rád, že to Pán dělá. Je mnoho věcí, které jsem si přál, když jsem měl dvacet, třicet nebo čtyřicet let, a jsem rád, že mi je Bůh nikdy nedal. Ve svém milosrdenství viděl, co jsem potřeboval, a nedal mi, co jsem chtěl. Díky zdokonalování víry se v našich srdcích začínají rodit touhy, které probouzí Kristus – věci, které se rodí z Něho, a ne z nás.

„Víra je základem toho, v co doufáme, přesvědčením o tom, co nevidíme.“ (Židům 11,1) S tím, jak Bůh očišťuje naši víru, naše důvěra a jistota roste. Roste naše schopnost rozlišování a můžeme říct: „Ano, toto je slovo od Pána a tamto slovo od něj není. Bůh mi potvrzuje svá zaslíbení prostřednictvím Písma, modlitby a svědectví bratří a sester.“ Víra začne ujišťovat naše srdce, abychom měli důvěru, že to, v co doufáme, se skutečně stane.