DOKONALÁ SMLOUVA

„Proto musel být ve všem jako jeho bratří, aby se před Bohem stal jejich milosrdným a věrným veleknězem a mohl vykonat oběť smíření za hříchy lidu.“ (Židům 2,17)

Vždycky jsem se divil slovu „musel“ v tomto verši. Tento verš samozřejmě hovoří o Ježíši. Proč by Ježíš něco musel udělat? Je Bůh. Čteme, že se rozhodl přijít na zem, rozhodl se uzdravovat, rozhodl se milovat všechny kolem sebe. Proč se tedy zde píše, že musel udělat to, co udělal – stal se tělem a posloužil jako živá oběť za naše hříchy? Nemohl jednoduše vyhlásit z nebe: „Pošlu anděly, aby přinesli lidstvu vykoupení“? Je to jeden z několika příkladů v Písmu, kde se Bůh zavazuje jednat podle toho, co je nařízeno. Proč?

Všichni víme, že díky Nové smlouvě jsou naše hříchy přikryty Kristovým darem milosti. Co to vlastně je smlouva? Je to dohoda mezi dvěma nebo více stranami, kde se od každé strany vyžaduje splnit určité podmínky. Je mnoho druhů smluv, včetně manželské smlouvy, kde se dva lidé stávají jedním tělem. Jsou právní smlouvy pro podnikání, kde například dva vlastníci spojí své úsilí tak, aby z toho měly prospěch obě strany. Mírové smlouvy mezi národy jsou smlouvy, kde se válčící strany zavazují ukončit nepřátelské akce a dohodnou se vyrovnat jinými způsoby.

V celé Bibli vidíme, jak Bůh uzavírá smlouvy se svým lidem. V každém takovém případě říká: „Toto udělám já ze své strany. A pokud vy dodržíte svoji část, zde jsou požehnání a výhody, které získáte.“ Bůh vždy dodržel svoji část smluv, ale člověk toho nebyl nikdy schopen. Soustavně v každé smlouvě selhával v dodržování své části dohody.

Bůh to všechno předvídal. Od prvopočátku plánoval, že uzavře dokonalou smlouvu, která by nemohla být porušena. Uzavřel smlouvu, která byla jako žádná jiná před ní, smlouvu obsahující výjimečné ustanovení - záruku, že žádná ze stran ji nikdy neporuší.

Udělal to tím, že uzavřel smlouvu ne s člověkem, ale s Ježíšem. Mnoho křesťanů si myslí, že Nová smlouva je dohodou mezi Bohem a člověkem, ale není tomu tak; je to smlouva mezi Otcem a jeho Synem. Kristus byl tím, koho si Bůh vybral, aby s ním uzavřel smlouvu, ne Adam, ne Noe, ne ty, ne já. Sám Ježíš je ručitelem toho, že se smlouva dodržuje. Každý jiný člověk by selhal, ale Ježíš smlouvu dodržuje dokonale. To je naše jistota!