DENNĚ UMÍRAT PRO KRISTA

Zbožný apoštol Pavel byl plný Ducha svatého a zjevení. Vroucně se modlil a denně žil v důvěrném obecenství s Ježíšem. Přesto připustil, že dostává neustále rány, mnozí jím opovrhují, pomlouvají ho, zlořečí mu, útočí na jeho charakter a haní jeho jméno.

Pavel trpěl tolik a tak často, že se i jeho duchovní děti divily, proč neustále čelí takovým nesnázím a pronásledování. Pokaždé, když ho přátelé uviděli, měl tvář samou modřinu, zlomené kosti nebo jizvy po těle. Pavla to samozřejmě hluboce zraňovalo. Byl mocným a upřímným kazatelem Boží milosti a vysvobození; ale všude, kam se obrátil, byl odmítán a pomlouván.

Apoštol napsal, že mu zůstal jediný přítel, Onesifor. „Kéž Pán prokáže milosrdenství Onesiforovu domu. Často mě přicházel povzbudit a nestyděl se za mé řetězy.“ (2. Timoteovi 1,16) Pavel o něm vlastně řekl: „Tento člověk se za mé uvěznění nestyděl. Ví mnohem víc, než aby si myslel, že je v mém životě nějaký skrytý hřích.“ 

Pavel také napsal, že byl povzbuzen skupinou věřících, kteří „ trpěli spolu s uvězněnými“ (Židům 10,34). Řekl: „tito lidé cítí totéž, co já.“ Stáli při Pavlovi ve zkouškách, protože sami byli „veřejně vystavováni urážkám a … stali se společníky těch, s nimiž se takto zacházelo.“ (Židům 10,33) Tito věřící se stali apoštolovými společníky v soužení, protože totéž, co se dělo Pavlovi, se stalo i jim. Poznali, že satan se snaží Pavla zničit, protože se v jeho životě měl brzy slavně projevit Kristus!

Znám jednoho hluboce duchovního služebníka, který roky snášel satanské útoky a pronásledování od jiných věřících. Pokaždé, když jsem ho viděl, mě požádal, abych se za něj modlil. Rád jsem mu vyhověl; ale postupem času, jak jeho zkoušky pokračovaly, mě to začalo obtěžovat. Nakonec jsem se ho přímo zeptal: „Nechápu, proč tě pořád tak pronásledují. Jsi jeden z nejzbožnějších pastorů, které znám. Máš blízký vztah s Pánem, stále se modlíš a studuješ jeho slovo. Proč by Pán dovolil, abys čelil tak dlouhodobým problémům?“

Nyní chápu, že tento zbožný služebník byl denně vydáván na smrt, protože byl plný vzkříšeného života. Bůh ho chtěl mocně použít, a tak ho neustále vydával na smrt v každé oblasti života. Bůh nechtěl, aby v něm zůstalo nic, co by bránilo nádhernému projevení Krista.