DÍLO MILOSTI

Kristus nepotřebuje od nás při svém díle milosti žádnou pomoc. Můžete si říkat: „Copak nemám na díle milosti žádný podíl? Pokud zkusíte něco přidat ke Kristovu dílu, jen ho zkazíte. Je nemožné přidat k jeho slavné milosti cokoli z naší nesvatosti. My v sobě milost nemáme, pouze ji přijímáme. Můžeme ji dávat dál, ale to není naše milost, ale Boží.

Význam pasáže z Listu Židům 10:29, kde se píše, že „pošlapal Božího Syna a za nic nemá krev smlouvy“, je to, když se snažíme něco přidat k Boží milosti. Ve skutečnosti ji zředíme a urážíme slavné dílo, které Ježíš vykonal. V podstatě jsou naše postoje dvojí: 1) buď připouštíme, že jsme nedostateční, a přijímáme Boží milost v plném rozsahu; nebo 2) prohlašujeme, že Boží milost je nedostatečná a snažíme se k ní přidat své úsilí.

Možná říkáte: „Ale pokud bych tomu věřil, nikdy bych pro Boha nic neudělal.“ Ve skutečnosti je to naopak. Když žijete v Kristově milosti, vykonáte více skutků než kdy jindy, protože je děláte s radostí, a ne z povinnosti. Modlíte se, protože milujete Boží svatost. Studujete jeho Slovo ne proto, že obsahuje váš denní rozpis úkolů, ale proto, že je to váš zdroj života, pramen pokoje a radosti.

Jednoduše řečeno, milost zmocňuje zbožné skutky. Pokud je váš život s Kristem spíše trápením, pokud jste unavení a chodíte do církve jen proto, že se bojíte o spasení, pak jste se obrali o jeho milost. Právě teď vás zve zpátky a říká: „Vstupte do smlouvy, kterou mám s Otcem. Chci vás zahrnout svou milostí, probudit vás k životu svým Duchem.

Skrze něj jsme plně očištěni, v naprostém pokoji s Bohem a naplněni jeho milostí. Ke Kristovu dokonanému dílu nemůžeme nic přidat; jeho milost úplně stačí. Je na nás, abychom přijali jeho úžasný dar a abychom v něm chodili s radostí!

„Milostí tedy jste spaseni skrze víru. Spasení není z vás, je to Boží dar; není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit.“ (Efezským 2,8-9)