Když přijde krize, už nemáte čas se teprve budovat v modlitbě a víře. Ale ti, kdo tráví čas na modlitbách s Ježíšem, jsou vždy připraveni.
Jedni manželé nedávno napsali svůj příběh, a bylo zřejmé, že mají modlitební obecenství s Ježíšem. Když jejich 24letá dcera byla venku s kamarádkou, obě mladé ženy unesl šílenec a jejich dceru zavraždil hrozným způsobem. Rodiče byli v šoku. Jejich přátelé a sousedé se ptali: „Jak můžete přežít takovou tragédii?“
Když se to manželé dozvěděli, sestoupil k truchlícímu páru Duch svatý a přinesl nadpřirozenou útěchu. Samozřejmě, že v bolestných dnech, které následovaly, se zarmoucení rodiče stále ptali Boha proč, přesto po celou dobu zažívali Boží přítomnost a pokoj.
Každý, kdo je znal, byl ohromen jejich pokojem. Manželé byli připraveni na krizový okamžik. Věděli, že Bůh nikdy nedovolí, aby se jim něco stalo bez určitého záměru. Když přišla ta hrozná zpráva, nezhroutili se, protože jejich víra byla založena na neotřesitelných pravdách.
Žili podle slov Písma: „Bůh je naše útočiště, naše síla, pomoc v soužení vždy velmi osvědčená. Proto se nebudeme bát, i kdyby se převrátila země a hory se zřítily do mořských hlubin, byť by jeho vody burácely a pěnily, byť by se hory … třásly.“ (Žalm 46,2-4)
Tito rodiče se s ostatními dětmi začali za vraha modlit. Lidé v jejich městě to nedokázali přijmout, ale zbožný pár mluvil a svědčil, že Bůh je schopen poskytnout sílu, bez ohledu na to, čemu člověk čelí. Obyvatelé města brzy poznali, že jejich síla pochází pouze od Ježíše a říkali o nich: „Jsou zázrak. To jsou praví Ježíšovi lidé.“
Mluví se o nás stejným způsobem? Kdo z nás se v modlitební komůrce připravil, aby ho nesrazila krize? Hledejme Pánovu tvář a posilujme se v něm dříve, než udeří zkoušky.