Toto jsou podle apoštola Pavla vlastnosti bezúhonného věřícího.
1. Neklame. „Naše poselství nepochází z bludu ani z nečistoty, ani vás nechceme podvést.“ (viz 1. Tesalonickým 2,3) Bezúhonný křesťan je ten, kdo nemá ve svém srdci žádný podvod. Pavel tím říkal: „Nebyl jsem podvodník, který by něco kázal a žil jinak. Moje chování bylo otevřenou knihou.“
2. Nedotýkají se ničeho nečistého. „Naše poselství nepochází … z nečistoty“ (verš 3).
Pavel zde zdůrazňuje smyslnost nebo chtíč. Říká: „Z mých úst nevyšlo nečisté slovo. Můj rozhovor byl vždy čistý, vycházel z čistého srdce.“ Pavel měl své tělo pod kontrolou. Neovládla ho tělesná vášeň; žádný duch chtíče se nezmocnil jeho mysli. Byl svobodným člověkem.
Pokud věřící vypráví špinavé vtipy, dělá sexuální narážky nebo má toulavé oči, jeho srdce ještě nebylo očištěno. Bůh říká: „Chceš-li přede mnou chodit bezúhonně, musíš mít čisté uši, čisté srdce a čistý jazyk.“
3. Neučí bludy, nechtějí podvádět. „Naše poselství nepochází z bludu … ani vás nechceme podvést.“
Křesťan bez lsti a podvodu se nesnaží být chytrý, prohnaný ani manipulativní. Nemá žádný skrytý program a je zcela otevřený a čestný. Pavel v podstatě řekl: „Nevmanipuloval jsem tě do království Božího, ani jsem nepoužil chytrá slova ani se nepokoušel hrát na tvé city. Předal jsem vám evangelium bez postranních úmyslů.“
Pavel si nikdy nehrál se slovy ani nepoužíval psychologii, aby si ho lidé oblíbili. Zato řekl: „… byli jsme k vám laskaví, jako když matka chová své děti“ (1. Tesalonickým 2,7). Když ale přišel hřích, pokáral ho, jako když zaburácí hrom. Miloval lidi celým srdcem, nechtěl ani nežádal uznání lidí. „Víte, že jsme nikdy neužívali lichotky ani přetvářku k zakrývání chamtivosti – Bůh je svědek. Také jsme nestáli o lidskou chválu, ať už od vás nebo od jiných“ (1. Tesalonickým 2,5-6).
Pavel měl vždy na paměti, že ho Bůh sleduje a kontroluje jeho motivy. Zdržel se „zla v každé podobě“ (viz 1. Tesalonickým 5,22) a žil, jako by Ježíš měl do hodiny přijít!