Christus Victor
„Christus Victor“ je latinská fráze, kterou první církevní otcové používali k popisu Ježíše a jeho vykoupení. Volně přeloženo znamená: „Naše vítězství nespočívá v nás samých, ale v Kristu.“
Pokud porazíme nepřítele, když je šance padesát na padesát, jsme v pokušení si myslet: „Vyhrál jsem bitvu.“ Pokud jsme vyčerpali všechny své zdroje, zvedli ruce a řekli: „Tohle nezvládnu“, Bůh říká: „Mám tě přesně tam, kde tě chci mít.“
Obvykle neučíme děti starozákonní příběhy jako duchovní pravdy, ale jako morální ponaučení. Například Jonášův příběh je obvykle prezentován jako „Neodporuj Bohu, jinak se dostaneš do velkých problémů“.
Většina z nás se učila v nedělní škole příběh o Davidovi a Goliášovi, a poučení znělo: „Buď statečný a odvážný“.
Problém s tímto výkladem starozákonních příběhů spočívá v tom, že děti učíme něčemu, čeho nejsou schopny. Nejsme schopni se dokonale vyhnout hříšnému chování, které uráží Boha, takže Jonášův příběh je příběhem nás všech. V případě Davidova příběhu neexistuje jediný izraelský voják, který by dokázal přežít boj zblízka s Goliášem. Ten boj byl nad síly i toho nejstatečnějšího muže včetně Davida. Statečnost a odvaha nám v duchovním boji nestačí. David věděl, že se Goliášovi nemůže rovnat. Vlastně ještě ani nebyl vojákem, byl příliš mladý. Když se David objevil na bojišti, nesl chleby a sýr pro své bratry a byl vyzbrojen pouze prakem.
Rozdíl u Davida byl v tom, že věděl, že bitva patří Bohu. Když slyšel Goliášovy posměšky, prohlásil: „Ještě dnes mi tě Hospodin vydá do rukou. Zabiji tě a srazím ti hlavu. Ještě dnes vydám mrtvoly z pelištejského tábora nebeskému ptactvu a zemské zvěři. Celý svět pozná, že při Izraeli stojí Bůh. A celé toto shromáždění pozná, že Hospodin nezachraňuje mečem a kopím. Vždyť boj je Hospodinův. On vás vydá do našich rukou.“ (1. Samuelova 17,46-47)
U Jonáše skutečným ponaučením je přiznat si svou bezmocnost a plně se spolehnout na Ježíše jako na vysvoboditele. On utne naši úzkost a zoufalství s autoritou, které se žádný démon nemůže postavit. Bitva patří Bohu. Duchovní vítězství není nikdy naše vlastní, pochází od našeho nebeského vysvoboditele.