CHLUBENÍ VE SLABOSTI

Malé počátky nakonec ovlivní celé komunity. Když můj otec David Wilkerson otevřel církev na Times Square na Manhattanu a v hlavní oblasti na 42. ulici, vládl tam temný chaos. Každých pár kroků bylo možno vidět drogového dealera, prostitutku nebo porno divadlo.

Můj otec každou službu začínal modlitbou. Požádal mě, abych vedl páteční večerní modlitební setkání v církvi. Tato první setkání přilákala 20 až 30 lidí. Věrně jsme volali k Bohu, aby přinesl do města změnu. Po nějaké době se nás scházelo téměř 800.

Když jsme pozvedli svoje hlasy v modlitbě, Bůh nám položil na srdce 42. ulici. Brzo jsme si všimli, že nastaly změny, jako například, že tam bylo méně drogově závislých a prostitutek. Jedno po druhém se porno divadla zavírala. Nakonec přišel developer a koupil zde nemovitosti, a to zcela změnilo 42. ulici. Jsem přesvědčen, že částečně to bylo i díky modlícím se lidem, kteří věřili, že Bůh bude konat velké věci.

Když vidíme, jak Bůh koná, především to buduje naší víru, a dále i víru druhých. „I kdybych se sebevíc chlubil naší pravomocí, kterou nám Pán dal k vašemu budování, a ne k ničení, nebudu zahanben.“ (2. Korintským 10,8) V podstatě Pavel říká: „Nejenže Bůh mocně působí skrze můj život, ale jeho dílo skrze mě má rozdmýchat vaši víru k větším skutkům.“ Víra je nakažlivá. Buduje víru druhých, aby dělali větší odvážné skutky.

Naše svědectví nikdy nebude výsledkem naší vlastní síly, zápalu nebo snahy. Pavel o tom píše: „Mám-li se chlubit, pochlubím se svou slabostí!“ (2. Korintským 11,30) Pokud se spoléháme na vlastní síly, naše svědectví ztratí moc; ale tím více, čím více uznáme svou neschopnost a máme víru v Boží schopnost, tím více Boží moci na nás spočine. „Stačí, když máš mou milost, vždyť v slabosti se projeví má síla. A tak se budu raději chlubit slabostmi, aby na mně spočinula moc Kristova.“ (2. Korintským 12,9)