CHARAKTER JE VÍC NEŽ OBDAROVÁNÍ

Bible učí o ovoci a darech Ducha svatého. Církev většinou přeceňuje dary Ducha svatého, ale duchovní zralost se neměří dary, ale tím, jak se projevuje ovoce Ducha v našich životech: láska, radost, pokoj, trpělivost a laskavost.

Kvalitní duchovní charakter se formuje, když rosteme v ovoci Ducha. Ale místo abychom se zaměřili na ovoce Ducha, klademe mnohem větší důraz na dary. Každý dostal dary od Boha. Některé jsou přirozené, jako je inteligence, pracovní schopnosti nebo hudební talent. Některé jsou duchovní, jako jsou schopnosti pro určitý druh služby. Ať tak či onak, je důležité, abychom si více cenili charakteru, než darů.

Mnoho skvělých řečníků a mluvčích dokáže vyprávět příběhy, které lidi rozesmějí i rozpláčou. To však nutně neznamená, že je vede Duch svatý, a že to jsou charakterní lidé. Charakter by měl vždycky být více než obdarování.

„Starejte se jako pastýři o Boží stádo u vás, ne z donucení, ale dobrovolně, jak to Bůh žádá, ne z nízké zištnosti, ale s horlivou ochotou, ne jako páni nad těmi, kdo jsou vám svěřeni, ale buďte jim příkladem. Když se pak ukáže nejvyšší pastýř, dostane se vám nevadnoucího vavřínu slávy. Stejně se i vy mladší podřizujte starším. Všichni se oblečte v pokoru jeden vůči druhému, neboť ‚Bůh se staví proti pyšným, ale pokorným dává milost‘. Pokořte se tedy pod mocnou ruku Boží, aby vás povýšil v ustanovený čas. Všechnu svou starost vložte na něj, neboť mu na vás záleží.“ (1. Petrův 5,2-7)

Tyto verše říkají, že když se pokoříme pod ruku Všemohoucího Boha, on nás povýší a postaví na důležitá místa. Ale stane se to pouze tehdy, když klekneme a pokoříme se před Pánem. V pokoře nám zjeví naše obdarování.

Je nezbytné, abychom tyto věci uměli rozlišovat a podle toho v dnešní církvi jednali. Nenechte se zmást jen tím, že je někdo skvělý řečník. Díky Bohu za skvělé řečníky a zpěváky, ale pokud charakter není v souladu s darem, nezapomeňte upřednostnit charakter před dary.