Kdybych se chtěl zalíbit člověku, jednoduše bych nemohl být služebníkem Kristovým. Bude-li moje srdce motivováno souhlasem ostatních, budu sám v sobě rozdělen a lidé budou mít zmatek v tom, co mne přimělo ke konkrétním činům. Vždy budu usilovat o to, abych potěšil spíše někoho jiného než samotného Ježíše.
Několik let poté, co se apoštol Pavel obrátil, šel do církve v Jeruzalémě a chtěl se připojit k tamějším učedníkům, „ale všichni se ho báli, protože nevěřili, že k nim patří“ (Skutky 9,26). Apoštolové znali Pavlovu reputaci notorického pronásledovatele: „V církvích Kristových v Judsku mne osobně neznali; jen slyšeli, že ten, který dříve pronásledoval církev, nyní zvěstuje víru, kterou předtím chtěl vyhubit“ (Galatským 1,22-23).
Barnabáš pomohl apoštolům překonat strach z Pavla. Pro Pavla mohlo být velmi lákavé usadit se jako celebrita, která prožila obrácení. On se namísto toho rozhodl putovat mezi pohany. Prohlásil: „Ujišťuji vás, bratří, že evangelium, které jste ode mne slyšeli, není z člověka. Vždyť já jsem je nepřevzal od žádného člověka ani se mu nenaučil od lidí, nýbrž zjevil mi je sám Ježíš Kristus … tehdy jsem se neradil s lidmi“ (Galatským 1:11-12; 16).
Co tím Pavel myslel? V Galatským 1,17 vysvětluje: „Ani jsem se nevypravil do Jeruzaléma k těm, kteří byli apoštoly dříve než já, nýbrž odešel jsem do Arábie.“ To, co se zde Pavel snaží říci, se týká všech, kteří touží mít mysl Kristovu. „Nemusel jsem číst knížky nebo si vypůjčit lidské metody, abych získal to, co mám nyní. Svoji službu a pomazání jsem přijal na kolenou. Odešel jsem do Arábie a na poušť, aby se mi dostalo zjevení Krista. Strávil jsem tam drahocenný čas. Nechal jsem Boha, aby změnil mou podstatu. Duch svatý mne vyučoval.“
To v žádném případě neospravedlňuje arogantní osamělé věřící. Víme, že Pavel měl srdce služebníka. Vzdal se osobních ambicí a ve všem spoléhal na Krista.
Když je vaše mysl zaměřena na poznání a potěšení Krista, nedáte souhlas lidských učitelů nad instrukce, které vám dává Duch svatý. Vyhněte se za každou cenu tomu, že byste dali spíše na to, co radí ostatní věřící, než na to, jak vás vede Pán. Jedině tehdy získáte jasné zjevení o Božím povolání pro svůj život.