VŠICHNI, KDO VĚŘÍ

Ve starověku i v dnešní době jsou tři typy věřících. Všechny je vidíme v úvodní pasáži Matoušova evangelia. „Když se narodil Ježíš v judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se: ‚Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.‘  Když to uslyšel Herodes, znepokojil se a s ním celý Jeruzalém.“ (Matouš 2,1-3)

Mudrci uvěřili pravdivosti tohoto proroctví, ale také Herodes. Mudrci věřili a cestovali do neznáma, aby uctili narozeného krále. Opravdoví věřící následují Boží slovo, obětují se a jdou kupředu do neznáma a důvěřují, že jde o skutečného Boha hodného uctívání. Jsou tak odhodlaní poslechnout, že riskují nepřátelství od mocností tohoto světa.

Herodes věřil Písmům natolik, že se bál a podnikl zoufalé, násilné kroky, aby ochránil svůj trůn. Je mnoho lidí jako on, kteří uznávají, že Ježíš je pravý Pán jejich životů, ale raději s ním bojují, než aby mu podstoupili trůn ve svých srdcích. Hrozí pěstí do nebe a ubližují druhým.

V této pasáži je zmíněn také třetí druh lidí. Jsou to lidé z Jeruzaléma, kteří měli s Herodem problémy. Tito lidé uznávají Ježíše, ale nechtějí se postavit proti světským autoritám a následovat Krista. Chtějí mít pokoj s bezbožnými lidmi, kteří vládnou, a tak věří, že Ježíš je Spasitel, ale neodvažují se ho následovat do té míry, aby riskovali konflikt se zlými vládci.

Pokud jde o Krista, nic takového jako neutralita neexistuje. Sám Ježíš řekl: „Kdo není se mnou, je proti mně; a kdo se mnou neshromažďuje, rozptyluje.“ (Matouš 12,30) Strach máme pouze tehdy, když si neuvědomujeme životně důležitou realitu: člověk byl stvořen pro slávu a uctívání Boha, a pokud tak nečiní, účastní se nejhoršího druhu vzpoury, která se trestá smrtí.

Přistupujme k Bohu podobně jako mudrci, kteří poslechli a uctili Ježíše.