ČEKEJ NA PÁNA

Ďáblovou strategií, jak křesťany oklamat, je, aby pochybovali o tom, že Bůh věrně odpovídá na modlitby. Satan chce, abychom uvěřili, že Bůh si zakryl uši před naším voláním a nechal nás, abychom si poradili sami. 

Věřím, že největší tragédií v církvi Ježíše Krista dnes je to, že jen málo lidí věří v moc a účinnost modlitby. Aniž by se chtěli rouhat, mnoho křesťanů si stěžuje: „Modlím se, ale nedostávám žádné odpovědi. Modlím se dlouho, usilovně, a bez jakéhokoli výsledku. Chci jenom malou známku toho, že se věci mění. Všechno pokračuje jako obvykle – nic nového se neděje. Jak dlouho musím čekat?“ Už nechodí do modlitební komůrky, protože jsou přesvědčeni, že jejich prosby se k Božímu trůnu nedostanou. Další si myslí, že pouze modlitby lidí, jako byli Daniel, David a Eliáš, se dostanou k Bohu.

Upřímně řečeno, mnoho Božích svatých bojuje s myšlenkami typu: „Jestliže Bůh slyší mé modlitby, a já se modlím usilovně, proč nevidím žádné známky odpovědi?“ Je nějaká konkrétní věc, za kterou se modlíte už dlouho, a dosud nebyla vyslyšena? Uplynuly roky a stále čekáte, doufáte, a přesto pochybujete?

Dávejme si pozor, abychom podobně jako Jób neobviňovali Boha, že je netečný a lhostejný k našim potřebám a prosbám. Jób si stěžoval: „Volám k tobě o pomoc, a ty mi neodpovídáš, stojím tu, měj pro mě pochopení.“ (Jób 30,20) Jóbův pohled na Boží věrnost byl zastíněn jeho těžkostmi. Nakonec obvinil Boha, že na něj zapomněl, a Bůh ho za to důrazně pokáral.

Je načase, abychom se my, křesťané, upřímně podívali na důvody, proč se našim modlitbám nedaří. Možná jsme se provinili tím, že obviňujeme Boha, že nás přehlíží, a zatím za to celou dobu může naše chování. „Slož naději v Hospodina, drž se jeho cesty; povýší tě a obdržíš zemi a spatříš, jak budou svévolníci vymýceni.“ (Žalm 37,34)