Pavel mluví o určité službě, ke které je povolán každý křesťan. Tato služba nevyžaduje mimořádné dary nebo talent; mají ji konat všichni, kteří byli znovuzrozeni. Ve skutečnosti je tato služba prvním úkolem každého věřícího. A všechny další snahy musí vyplývat z ní, protože žádná služba nemůže dělat radost Bohu, pokud se nezrodí z tohoto povolání.
Mluvím o službě pohledu do Kristovy tváře. Pavel říká: „My pak všichni patříce jako v zrcadle s tváří odkrytou na slávu Páně…“ (2.Korintským 3:18). Co to znamená hledět na Hospodinovu slávu? Pavel zde mluví o oddaném, cíleném uctívání — o času daném Bohu jednoduše na to, abychom na něj hleděli. A apoštol rychle dodává: „Poněvadž tedy máme tuto službu …“ (4:1). Pavel to vyjádřil velmi jasně, že pohled na Kristovu tvář je služba, které se musíme všichni oddat.
Řecké slovo pro „hledění“ je velmi silný výraz; naznačuje nejen podívat se, ale „upírat pohled.“ To znamená: „Dříve, než začnu cokoli dělat nebo se snažit něčeho dosáhnout, musím být v Boží přítomnosti.“
Mnozí si špatně vykládají frázi „vidět jako v zrcadle“ (3:18). Přemýšlí o tom, že Ježíšova tvář je k nim zpět odrážena. Ale Pavel mluví o intenzivně nasměrovaném pohledu, jako by pohledu přes zvětšovací sklo, aby bylo vidět lépe. Máme „upírat svoje oči“ tímto způsobem, odhodláni vidět Boží slávu na Kristově tváři. Máme s ním mít úzké společenství, a tak se mu oddat, že budeme změněni.
Pavel pokračuje ve 2.Korintským 3:18: „jsme tak proměňováni k jeho obrazu ve stále větší slávě – to vše mocí Ducha Páně.“ Tím, že jsme v Kristově přítomnosti, jsme proměňováni mocí Ducha. Jak je nádherné vědět, že Duch svatý bude pracovat na progresivním růstu Kristova charakteru v nás, když se na něj zaměříme.