Mnoho křesťanů se v životě potýká s obrovskými problémy: se ztrátou zaměstnání, stresujícím manželstvím, s nemocí, s dětmi, jež se vzpírají víře. Tito křesťané si myslí: „Nedokážu pohlédnout za horu, která je přede mnou. Kdybych ji dokázal prorazit, tak je pryč!“
Nezáleží na tom, jak deprimující jsou okolnosti ve tvém životě, Bůh se jich přesto účastní. Rád ukazuje svou péči a pomoc těm, kdo ho milují a spoléhají na něho. Dokonalý příklad vidíme u zázraku, který učinil Elíša chudé vdově bez prostředků a v zoufalé situaci. Tehdy, když někdo nemohl splatit dluhy, věřitel mu zabavil děti i majetek.
„Jedna žena z žen prorockých žáků úpěnlivě volala k Elíšovi: ‚Tvůj otrok, můj muž, je mrtev. Ty víš, že se tvůj otrok bál Hospodina. Přišel však věřitel, aby si vzal mé dva chlapce za otroky.‘“ (2. Král. 4,1) Elíša jí mohl říct o chrámové pomoci, cítil ale, že je veden jiným směrem. A sice, aby zjevil v jejím životě Boží pomoc.
Ta žena měla v domě jen džbánek oleje a prorok jí nařídil: „Jdi, vyžádej si nádoby od všech sousedů, prázdné nádoby. Nespokojuj se s málem.“ (2. Kr 4,3) V Písmu olej představuje Boží požehnání a zaopatření. Dále jí Elíša přikázal: „Jdi, zavři za sebou a za svými syny dveře a nalévej do všech nádob; plné dávej stranou.“ (2. Kr 4,4)
Vdova uposlechla prorokův příkaz, a jak nalévala olej ze svého džbánu, plnila vypůjčené džbány, jeden za druhým, dokud nebyly všechny plné. Byla to nekončící zásoba oleje!
Když nám Bůh říká, že uspokojí naše potřeby, nejedná se jen o nicotné množství. Bůh má všechno, co potřebujeme – naprosto všechno. Džbány v tomto příběhu představují naši kapacitu víry; čím více „džbánů“ přineseme k Bohu, tím více nás naplní. Tato zpráva nám připomíná, že mu máme důvěřovat ohledně našeho zaopatření, ať už hmotného, citového nebo duchovního.
Nejenže byly potřeby vdovy uspokojeny, nyní měla pro své sousedy mocné svědectví o úžasné záchraně. Její příběh může být i tvým příběhem, když budeš důvěřovat Bohu, že tě zaopatří.