Mojžíš byl přesvědčený o tom, že pokud nebude v jeho životě přítomný Bůh, nemá smysl o nic usilovat. Když mluvil tváří v tvář s Pánem, řekl: „Kdyby s námi neměla být tvá přítomnost, pak nás odtud nevyváděj!“ (Ex 33,15) Tím v podstatě myslel toto: „Pane, jestli Tvá přítomnost nepůjde s námi, ani já nikam nejdu. Pokud si nebudu jistý, že budeš kráčet po mém boku, neudělám jediný krok!“
Mojžíš věděl, že to, co Izrael odlišuje od okolních národů, je Boží přítomnost. A stejné je to v dnešní době s Kristovou církví. Jediná věc, která nás odlišuje od nevěřících, je Boží přítomnost, která nás vede, ochraňuje a pracuje jak na nás, tak skrze nás.
Mojžíše nezajímalo, jaké zvyky panují mezi okolními národy. Bylo mu jedno, jak budují své strategie, jaké mají formy vlády, nebo jakým způsobem velí svým armádám. Jeho filozofie byla: „Řídíme se pouze jednou zásadou: Jedině s Boží přítomností, která nás obklopuje, jsme schopni si vládnout, válčit a přežít v této pustině.“
Bůh odpověděl na Mojžíšův odvážný postoj těmito slovy: „Já sám půjdu s vámi a dám vám odpočinutí“ (Ex 33,14). Slovo „odpočinutí“, které je zde v originále užito, znamená hebrejsky „bezpečný, tichý klid“. Bůh říká: „Ať už čelíš jakémukoliv nepříteli nebo zkoušce, ve mně vždy nalezneš poklidné spočinutí.“
Tělo církve, uprostřed níž je Boží přítomnost, bude v každé situaci žít, jednat a uctívat Pána v tiché důvěře. Totéž platí i o každém jednotlivém křesťanovi. Pokud je v tvém životě přítomen Ježíš, budeš zažívat Boží dokonalý řád. Budeš prožívat klid a pokoj, bez starostí a úzkosti, bez pobíhání sem a tam, bez pocitu, že kráčíš po tekutém písku. A takový život stojí za to žít!