Všichni víme, co to jsou soužení, doby starostí a stresu, které nám nedovolí v noci spát. Mohou být natolik bolestné a vysilující, že se kvůli bolesti a obavám vytrácí spánek. A přece, ať už jsou soužení jakkoli bolestná, Bůh je používá, aby v našich životech dosáhl svých cílů. David píše: „Mnoho zla doléhá na spravedlivého, Hospodin ho však ze všeho vysvobodí“ (Žalm 34,20). Můžeš být ale překvapen, když poznáš, že Bůh může použít soužení, aby uzdravil hříšníky i spravedlivé.
Menaše, nejhorší král v dějinách Izraele, se odvrátil od Hospodina a stal se odporným a vraždícím. Tento zlý muž postavil modly pohanského boha Baala dokonce i na nádvoří chrámu. Vybudoval oltáře pro uctívání slunce, měsíce a hvězd. Obětoval vlastní děti, když je vhodil do ohnivé jámy démonským modlám. Pohrdal slovy spravedlivých proroků a místo u nich hledal radu u věštců. Toleroval čarodějnictví, osobní bůžky a uctívání démonů. A byl brutálním, krvežíznivým tyranem, který si liboval ve vraždění nevinných. Písmo říká, že Menaše zhřešil více, než všechny pohanské národy obklopující Izrael.
Co se nakonec tomu zlému králi přihodilo? Bůh na něj seslal obrovské soužení v podobě asyrské armády. Obávaní Asyřané napadli Jeruzalém a zajali lid včetně Menašeho, kterého spoutali řetězy a omotali bolestivým trním.
Je udivující, že se během toho příšerného soužení Menaše pokořil a začal se modlit: „V nouzi prosil Hospodina, svého Boha, o shovívavost a hluboce se před Bohem svých otců pokořil“ (2.Paralipomenon 33,12). A jak reagoval Bůh na Menašeho modlitbu? Slitoval se a královo volání slyšel. Potom znovu posadil Menašeho na jeho trůn a Menaše se stal bojovníkem za spravedlnost a odstranil modly a oltáře, které předtím zbudoval.
Jak v tomto příběhu vidíme, Bůh si může použít soužení, aby uzdravil hříšníky i spravedlivé. Z toho si můžeme vzít poučení, že to nikdy s nikým nemáme vzdávat, ať je jakkoli odporný či zlý. Bůh má cesty, jak k sobě přivést i toho nejhoršího hříšníka. Kéž tě to povzbudí k vytrvalosti v modlitbách za ty, kdo potřebují spasení.