Někteří křesťané jsou neustále přemáháni strachem. Někteří jsou stále sklíčení, zatímco jiní se utápějí ve vině a strachu, že nikdy nezvítězí nad hříchem. Bojí se, že ztratí práci, zdraví, rodinu. Nemají žádný pokoj, radost nebo odpočinutí. To je situace, kdy slyším Ježíše se ptát: “Jsem s vámi tak dlouho a stále nerozumíte? Ještě pořád neznáte Boha jako svého Otce?
Z blízkého vztahu s Kristem musí nutně přijít zjevení, že máte Otce v nebi, který vám velmi pečlivě ukázal kým je a kým pro vás touží být!
Zaprvé, rozhodl se být vaším Otcem. Vy jste si Ho nevybrali, On si vybral vás. Je Bůh vládcem nad nebem a zemí? Je všemocný? Všemohoucí? Je On sám králem nad potopou? Odpověď na všechny tyto otázky je jasné ano. Ale v těchto posledních dnech se vám chce Bůh zjevit ještě jinak- chce, abyste rozuměli, že jste jeho synové a dcery.
Když Ježíš chodil po této zemi žil každou hodinu ve světle Otcovy lásky, nikdy ve zmatku ani v pochybnostech. Proto mohl čelit všem nástrahám nepřítele - každému utrpení i každé zkoušce - protože věděl, že je s ním jeho Otec. Mohl říci: “Můj Otec mě poslal, On si mě vybral a ustanovil mě a On je vždy se mnou. Nikdy nejsem sám!“
Tvůj Otec ti říká: „Chci ti být nablízku, být tvým ochráncem, zajistit každou tvou potřebu, chci vidět, jak procházíš zkouškami. Chci ti být Otcem, tak přijmi mou lásku."
Bůh se rozhodl být ti Otcem jen na základě lásky a milosti. Není zde žádná jiná podmínka. On nečekal, až budeš dost dobrý nebo budeš mít výborně zvládnutou teologii. Ne, On říká: „Když jsi byl ještě ztracen v hříchu, už jsem tě miloval.“