Jenom Ježíš Kristus, náš Spasitel, je dokonale svatý. Protože jenom Ježíš je svatý a dokonalý, Bůh nepřijímá žádného člověka. Tím pádem, jestli máme být naším nebeským Otcem jednou přijati, musíme být v Kristu, jedině skrze Kristovu milost, ne skrze naše zásluhy.
„Oba dva usmířil s Bohem v jednom těle, na kříži usmrtil jejich nepřátelství“ (Efezským 2:16). „Svou obětí odstranil zákon ustanovení a předpisů, aby z těch dvou, z žida i pohana, stvořil jednoho nového člověka, a tak nastolil pokoj“ (2:15).
Díky tomu, co Kristus vykonal na kříži, už se člověk nemůže pokoušet být svatý dodržováním Božích zákonů.Nemůže být svatý díky dobrým skutkům, spravedlivým činům, nebo jakýmkoliv jiným úsilím. Místo toho, Otec přijme jenom jednoho člověka jako svatého: nového, znovuzrozeného člověka.
Když tento nový muž představí svému Otci všechny, kteří v Něho věří, Otec odpoví: „Přijímám je jako svaté, protože jsou svatí v mém Synu“ (viď Efezským 1:5-6).
My jsme tím tělem tohoto svatého bezúhonného člověka. „Vy jste tělo Kristovo, a každý z vás je jedním z jeho údů“ (1. Korintským 1:27). Jsme kostí Kristovy kosti a údy Jeho údů a jsme adoptovaní do Jeho rodiny: „tak i my, ač je nás mnoho, jsme jedno tělo v Kristu a jeden druhému sloužíme jako jednotlivé údy“ (Římanům 12:5).
Protože jsme v Kristu, jsme svatí. „Je-li kořen svatý, jsou svaté i větve“ (Římanům 11:16). Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti“ (Jan 15:5).
Cesta ke svatosti není přes lidské schopnosti, ale skrze naši víru v Pána Ježíše Krista. Není to nádherná odpověď pro všechny, kteří žízní po této svatosti? Jsme svatí, pokud zůstáváme v Kristově svatosti! Naší svatostí je jeho svatost – proudí do nás, do větví, z kořene.