Kde je církev uprostřed chaosu? Je plná náboženské aktivity, ale ta je většinou jen povrchní. To je tragické, protože náš Pán má vždycky nápravu pro svět v chaosu. Časem prověřený lék, který už po generace používá, aby probudil svou mrtvou, upadlou církev, je prostý: Bůh povolává vybrané muže a ženy.
Náš Pán používá jednotlivce, aby reagovali na svět v krizi. Nejprve je nadpřirozeně přetváří a pak je volá k životu úplného podřízení své vůli. Tito služebníci, kterých se Bůh dotkl, jsou nejlépe popsáni v Žalmu 65, 5: „Blahoslavený je ten, koho vyvolíš a komu dovolíš, aby přebýval na tvých nádvořích.“
Stručně řečeno, Bůh si takového služebníka povolá a tam, v úžasné přítomnosti Pána, je služebníku dána Boží mysl - Boží povolání. Náhle je jeho duše naplněna naléhavostí a on se vynoří se slovem, které mu dal Bůh, připravený jít v duchovní autoritě.
Biblická historie odhaluje tento vzorec znovu a znovu. Čas od času Boží lid Boha odmítl a obrátil se k modlám a přijal pohanské praktiky. A pokaždé Bůh vzkřísil bohabojného služebníka, soudce, proroka nebo spravedlivého krále.
Jedním takovým příkladem je Samuel. Napomínal Izrael, „Oni však na Hospodina, svého Boha, zapomněli. Proto je vydal [do ruky jejich nepřátel] … Pak volali k Hospodinu o pomoc a říkali: ‚Zhřešili jsme, protože jsme opustili Hospodina‘“ (1.Samuelova 12,9 - 10).
Takoví Bohem dotčení služebníci, se stali nástroji Božího osvobození. Byli schopní rozeznat správný čas, a protože znali Boží srdce, Pán je použil jako své proroky.
Bůh i dnes volá mnohé, aby vyšli ze zaneprázdněnosti života a usilovali o to, být v jeho přítomnosti. „Ti, kdo očekávají na Hospodina, nabývají nové síly“ (Izajáš 40,31).
Zažili jste tuto touhu po hlubším obecenství s Pánem? On chce, abychom s ním trávili čas v tichém uctívání a čekali, až uslyšíme jeho hlas.