Písmo vypráví o Jóbových strašných ztrátách. Pak k němu přišel Bůh a řekl mu: „Jen si všimni behemóta, stejně jako tebe jsem stvořil jej“ (Job 40,15) a: „Vytáhneš udicí livjátana a zkrotíš provazem jeho jazyk?“ (Jób 40,25)
Proč Bůh ve svém zjevení zmínil ty obrovské příšery? Proč Bůh chtěl, aby Jób pohlédl do tváře hrochu a krokodýlu?
Pán tím svému služebníkovi řekl: „Podívej, Jóbe. Když přijde hroch, co uděláš? Dokážeš s ním zápasit? Nebo raději se ho budeš snažit tichými slovy uklidnit? A když tě bude ohrožovat krokodýl, jak s ním budeš zacházet? To stvoření má srdce z kamene a nezná milosrdenství.“
Zde šlo o víc než přednášku o zvířecí říši. Bůh k Jobovi mluvil o životních „příšerách“. Ukazoval mu, že ta dvě podivuhodná, divoká a mocná stvoření představují obludné problémy zuřící v Jobově životě.
„Pohleď na hrocha. Pošlapává všechno, co je v dohledu. Prostě je to pro tebe příliš velký problém, který nezvládneš. Nezvládneš s ním zápasit. Nemůžeš udělat nic, co by ho zkrotilo. Pouze já, Pán, vím, jak zastavit takové monstrum. A co krokodýl, Jóbe? Žádný člověk nemůže s takovým tvorem bojovat. Nikdo vlastní silou nesvleče krokodýlu jeho krunýř. Totéž platí o duchovním nepříteli, ďáblu. Pouze já s ním dokážu bitvu vyhrát.“
Slyšíte, co Bůh říká Jóbovi (viz Jób 40,25 – 41,3)? Mluví nejen k Jóbovi, ale ke všem věřícím. Prohlašuje: „Pochopte pravdu o příšerách ve vašem životě. Nemůžete je sami zvládnout. Jsem jediný, kdo to dokáže.“