„Pochválen buď … Bůh veškeré útěchy! On nás potěšuje v každém soužení, abychom i my mohli těšit ty, kteří jsou v jakékoli tísni, tou útěchou, jaké se nám samým dostává od Boha.“ (2.Korintským 1,3-4) Všude po celém světě lidé procházejí utrpením a zkouškami a Pán slibuje, že nás při tom bude utěšovat. Všimni si, že se tady vůbec nemluví o vysvobození z bitvy; je nám pouze řečeno, že nás Duch svatý utěší, abychom své zkoušky vydrželi a zůstali v nich nepohnutelní.
Tato útěcha poskytovaná Duchem uprostřed našich problémů není jen dočasné nadzvednutí břemene. Není to oddechnutí, zabránění nepříjemným myšlenkám nebo obavám. Spíše je nadpřirozená. Taková útěcha je výlučně službou Ducha svatého, která přichází s vírou, když důvěřujeme jeho lásce k nám.
Písmo nám říká: „Utěšíš truchlící na Sijónu. Dáš slovo uzdravení těm, kdo si zoufají a mají strach“ (viz Izajáš 61,2-3). Duch svatý reaguje na naši víru a slibuje, že v nás stvoří něco, co bude přinášet útěchu ve všech možných trápeních a okolnostech nahánějících hrůzu. Vloží do nás slovo, které dokáže uzdravit, utěšit a povzbudit druhé.
Duch řekl skrze Izajáše: „Viděl jsem jeho cesty; vyléčím jej však a povedu, vrátím potěšení jemu … Stvořím ovoce rtů. Pokoj, pokoj“ (Izajáš 57,18-19). Jde o jedno z nejpovzbudivějších zaslíbení v Božím Slově. Pán říká, že vyžene ducha strachu a vloží do nás nadpřirozeného ducha pokoje. Izajáš zde opakuje slovo „pokoj,“ aby zdůraznil, že se jedná o neustálý pokoj. Jednoduše řečeno, Duch svatý slibuje: „Stvořím ve vás pokoj.“
Když houstnoucí mraky přinášejí do světa strach, kéž ty kráčíš podle Pavlových slov: „A ve vašem srdci ať vládne mír Kristův“ (Koloským 3,15). Amen!