Když Ježíš sloužil Samařské ženě u studny, nabídl jí něco, co nemohla najít nikde jinde – „živou vodu“. Ježíš jí odpověděl: „Každý, kdo pije z této vody, bude opět žíznit. Kdo by se však napil z vody, kterou mu dám já, nebude nikdy žíznit, ale voda, kterou mu dám, se v něm stane pramenem vody tryskající k věčnému životu.“ (Jan 4:13-14)
To, co slíbil ženě, byla naděje, cesta ze zoufalství a bezmocnosti života zakotveného v hříchu. To bylo to, co nejvíce potřebovala.
Díky Ježíšově poslušnosti na kříži, můžeme dát stejnou nabídku každému, koho potkáme. Naše poselství je o naději, odpuštění a svobodě, které lidé nedostanou nikde jinde, než u Ježíšových nohou. Držíme ve svých rukou vodu života uprostřed suché a neúprosné pouště, zatímco lidé okolo nás umírají žízní. Vše, co potřebujeme udělat, je natáhnout ruku a nabízet tu vodu a Ježíš udělá zbytek.
Před rokem, těsně před startem turnaje Roses Parade v Pasadeně v Californii, se řítil dolů po Colorado Boulevard kamion polepený obrázky a verši z Písma po obou stranách. Jeden nápis zněl: PŘIJMI JEŽÍŠE NEBO ZEMŘI! Druhou stranu kamionu zdobil obrázek plamenů, řídil ho neupravený muž středního věku, používal megafon a vykřikoval: „Čiňte pokání hříšníci! Jestli neznáte Ježíše, shoříte v pekle!“ Rozčilení diváci reagovali křikem oplzlostí a házením odpadků po kamionu.
Jaký je podivuhodný kontrast mezi Ježíšovým svědectvím a tímto divadlem. Jsem otřesen při pomyšlení, jak moc byla Kristova věc překažena kvůli tomuto rozhněvanému, pomýlenému věřícímu. Ježíš nabídl dar spasení Samařské ženě s absolutní láskou a velikým soucitem, což nám samozřejmě slouží jako příklad.
Nicky Cruz, světově známý evangelista a plodný spisovatel, se obrátil k Ježíši po životě plném násilí a trestné činnosti poté, co se v New Yorku roku 1958 setkal s Davidem Wilkersonem. Příběh jeho dramatického obrácení byl nejprve popsán v knize Davida Wilkersona „Dýka a kříž“ a později ho sám Cruz vylíčil ve svém vlastním bestselleru „Utíkej, malý, utíkej“.