I dnes Bůh stále mluví se svým lidem. Mluví stále stejně, jako mluvil ve Starém zákoně, s apoštoly, nebo k rané církvi. Musíme ale si všimnout jedné věci: Bůh mluví jen k těm, kdo jsou připraveni mu naslouchat.
Marek říká: „Učil je mnohému v podobenstvích.“ (Marek 4,2) V této pasáži, mluvil Ježíš o muži, který rozséval zrno. Když dopověděl celý příběh, lidé byli zmatení a přemýšleli: „Kdo je tím rozsívačem, koho tím myslí? A co představuje zrno?“
Ale Ježíš jim to nevysvětlil a Písmo říká: „Kdo má uši k slyšení, slyš!“ (Marek 4,9) Pouze učedníci a několik dalších lidí chtělo znát význam podobenství, přišli k Ježíši a požádali o výklad. „A když byl o samotě, vyptávali se ho ti, kdo byli s ním spolu s Dvanácti, co znamenají podobenství.“ (Marek 4,10) Tehdy jim Ježíš zodpověděl jejich otázky (viz Marek 4,14-20).
Podívejme, co se zde stalo. Ježíš odhalil zástupu pravdu, slovo přímo z Božích úst, oni ale zůstali zmatení. Možná se divíte, proč Ježíš hned na začátku nevysvětlil podobenství srozumitelněji, ale já věřím, že říkal: „Jestli chcete porozumět mým slovům, budete muset hledat mne. Přijďte ke mně všichni, kdo hladovíte po pravdě, a já vás osvobodím a dám vám odpověď.“
Dovedu si představit, že když se zástup vrátil domů, shlukli se kolem nich sousedé a chtěli slyšet, co říkal Ježíš. „Řekněte nám všechno, co jste se naučili,“ naléhali. Ale i kdyby byli schopni převyprávět Ježíšova slova, jejich slova by byla mrtvá, bez života, bez moci, která mění životy. To byli ti, kteří zůstali stát vzadu, třebaže byli v jeho přítomnosti a slyšeli Kristovo život měnící poselství.
Jsi ochotný čekat na to, až ti Kristus zjeví své tajemství? Vzdej se svého pohodlí a udělej vše, co je nezbytné pro to, abys vycvičil své uši v naslouchání jeho hlasu.