Náš nebeský Otec chce, abychom byli trvale ujištěni o jeho lásce. Ježíš vyřešil náš problém s hříchem na Kalvárii, a i když někdy zklameme, Duch svatý nám neustále připomíná Otcovu laskavost. Když se zaměříme na svůj hřích, úplně ztratíme ze zřetele to, co chce Bůh nejvíc: „Bez víry však není možné se mu zalíbit, protože ten, kdo přichází k Bohu, musí uvěřit, že Bůh je a že odplácí těm, kdo ho usilovně hledají“ (Židům 11,6).
Bůh nás touží odměnit a zahrnout láskou, když budeme litovat svých hříchů. David je příkladem člověka, kterému Bůh bohatě požehnal, i když velmi zhřešil. Znáte ten příběh, kdy zcizoložil a potom spáchal vraždu, aby se na to nepřišlo. Stal se z něj pokrytec, hřešil tváří v tvář Boží milosti a hanobil Boží jméno. Ale přestože byl David tvrdě potrestán, Bůh mu odpustil a plně ho obnovil.
Bůh poslal proroka Nátana, aby Davida s jeho hříchem konfrontoval, protože v jeho očích to byla obrovská urážka. Ale přesto Bůh chtěl, aby David věděl, že je mu odpuštěno. Bůh totiž věděl, že David bude zlomený a bude svého hříchu litovat. A především věděl, že David není v srdci smilník ani vrah. Spíš ho hřích překvapil, přemohl ve slabé chvíli.
Podobně vidí Bůh i vaše srdce. Pán ví, že jste se jednoho dne nevzbudili a neřekli si: „Dneska zcizoložím. Ztratím nervy a vybuchnu.“ Ne, takhle se chovají jen ostřílení hříšníci. Křesťany hřích překvapí, přemůže. Vlastně se docela často stává, že je nepřítel zaskočí, když pilně pracují na Božím díle.
Milovaní, Bůh spočítal vaše slzy, ještě než jste je prolili. Odpustil vám, hned jak jste si přiznali vinu a začali jí litovat. „Boží dobrota tě vede k pokání“ (Římanům 2,4). Jeho láska je větší než hřích!