Když byl prorok Elíša na smrtelném loži, Jóaš, izraelský král, hlasitě plakal, že velké prorocké světlo Izraele zhasne. Vzpomínal na Elíšovo velké dílo víry a plakal: „Můj otče! Můj otče! Vozataji Izraele!“ (2. Královská 13,14) Elíša se ještě krátce vzchopil, aby přinesl Jóašovu srdci naději. Dal králi několik pokynů: „Vezmi luk a šípy.“ (2. Kr 13,15)
Elíša řekl králi, aby vystřelil šíp daleko do vzduchu, což Jóaš udělal, ale pak mu Elíša řekl, aby šípy tloukl do země. Jóaš to udělal pouze třikrát. Tu se ke královu naprostému překvapení Elíša rozhněval a vykřikl: „Měls udeřit pětkrát nebo šestkrát, pak bys pobil Aramejce úplně! Nyní pobiješ Arama jen třikrát.“ (2. Kr 13,19)
Vypadá to jako docela podivná scéna z Elíšova života, ale až do samého konce šlo o budování víry druhých. Elíša králi Jóašovi řekl: „Jak se opovažuješ čekat od Boha tak málo! Mohl jsi Arama porazit pětkrát nebo šestkrát, ale ty se spokojíš pouze se třemi vítězstvími.“
Elíšova slova platí dnes pro každého křesťana. Náš Pán chce, abychom překročili limity vítězství. Prostřednictvím příběhů v Božím slově máme stále budovat víru víc a více — a tím i vítězství za vítězstvím — a mít neustále hlad po Pánu, aby jednal. Nesmíme se spokojit s tím, že se pouze zklidní situace. Elíša nám v podstatě říká: „Bůh ti dá tolik vítězství, kolika jsi ochoten se zmocnit. Neustále bij do země víry!“
Může to vypadat jako necitelné domáhání se, ale ve skutečnosti je to hluboce soucitné. Pro každé manželství, které se potýká s obtížemi, pro každou finanční krizi, každou stresující situací v práci, pro rodiče a děti, kteří se vzájemně odcizili, existuje příběh od Boha. Pamatujte, že Bůh nedává poloviční vítězství, ale naprostý triumf!
Bůh vás obstoupil a všechny nebeské síly jsou vám k dispozici, aby vás chránily a poskytly vám vše, co potřebujete. Kéž Bůh probudí vaši víru, abyste s přesvědčením a důvěrou tloukli do země víry. A pamatujte, že každá zkouška, kterou snášíte, je příležitostí k tomu, aby svět byl proměněn vaším Božím příběhem.