ČISTÁ ÚSTA, UŠI A OČI

David Wilkerson

Nedávno jsem potkal pastora, kterého znám už léta. Vždycky, když jsem se s ním v minulosti setkal, řekl jsem potom své ženě: „Ten člověk je tak povrchní. Jen se vychloubá a předvádí. Nechápu, jak mu Bůh mohl požehnat.“ Toho samého člověka jsem potkal znovu poté, co ve mně Duch svatý jednal ohledně souzení druhých. Tentokrát mi Duch řekl: „Miluj ho. Ztiš se a naslouchej mu. A pak se s ním modli.“

Poslechl jsem. Začal jsem toho člověka milovat, poslouchal jsem, když mluvil, a poté jsem ho vzal za ruku a modlil jsem se. Hned jak jsme se rozloučili, stala se mi zvláštní věc: přepadl mě smutek. Zaplavila mě hrůza – hrůza z toho, co jsem tomu člověku za ty roky udělal. Uvědomil jsem si, jak moc jsem zhřešil, když jsem toho muže pošpinil.

David nabádá: „Slova v mých ústech, v mém srdci myšlení kéž se ti Hospodine, zalíbí – skálo má, můj Vykupiteli“ (Žalm 19, 15). Apoštol Pavel přidává ještě tento pohled: „Veškerá hořkost, hněv, zuřivost, křik i urážky ať vás opustí spolu s veškerou záští. Buďte k sobě navzájem laskaví a milosrdní. Odpouštějte si navzájem, tak jako Bůh v Kristu odpustil vám“ (Efeským 4, 31-32).

„Z vašich úst ať nevychází nic zlého; vaše slova ať jsou dobrá, posilující tam, kde je potřeba, a užitečná těm, kdo je uslyší. Nezarmucujte svatého Božího Ducha, jehož pečetí jste byli označeni ke dni vykoupení“ (4, 29-30).

Milí křesťané, nikdo z vás, kteří čtete toto poselství, není příliš svatý na to, aby ho mohl přejít bez povšimnutí. Pokud jde o mě, cítím, jak Boha zarmoutilo, když jsem během let ostatní lidi neprávem odsoudil, ať už vědomě nebo nevědomě. Povzbuzuji vás, abyste volali k Bohu stejně, jako v srdci volám já:

„Pane, nebyl jsem připravený slyšet to dřív? Proč jsem to neřešil už dávno? Chci hlásat Tvé evangelium, vyhlásit Tvé pokolení. Prosím, odpusť mi, Ježíši. Očisti má poskvrněná ústa, mé poskvrněné uši, mé poskvrněné oči. A dej mi čisté srdce. Chci, aby můj život plně odrážel to, jaký jsi, a aby tomu nic nebránilo.“

Kéž Bůh uslyší naše volání a brzy nás promění. Dá nám sílu, abychom dokázali přestat říkat špatnosti, poslouchat špatnosti a soudit druhé. Pak budeme moci lépe prodloužit dny našeho Pána.