Proroci nás varují, že až uvidíme, jak Bůh otřásá národy a přichází nebezpečné časy, přirozený člověk v nás se bude velmi bát. Hospodin praví: „Obstojí tvá odvaha, budeš jednat rozhodně ve dnech, kdy proti tobě zakročím?“ (Ezechiel 22,14)
Když Bůh varoval Noeho před přicházejícími soudy a řekl mu, aby postavil archu, Noe byl „pohnut bázní před Bohem“ (Židům 11,7). Dokonce i odvážný, smělý David řekl: „Mé tělo se chvěje strachem z tebe“ (Žalm 119,120). A když prorok Abakuk viděl, jak přichází zničující dny, zvolal: „Zaslechl jsem to a mé nitro se chvělo, když jsem to uslyšel, mé rty se třásly, podlamují se pode mnou nohy“ (Abakuk 3,16).
Strach, který přišel na zbožné muže, nebyl tělesný strach, ale posvátná bázeň před Bohem. Tito svatí se nebáli nepřítele duší, ale báli se Božích spravedlivých soudů. A to kvůli tomu, že rozuměli ohromné moci, která stojí za přicházejícími pohromami. Nebáli se výsledku bouře, ale Boží svatosti!
Podobně každý z nás zakusí ohromný strach v nadcházející době ničení a pohrom. Ale naše bázeň musí vycházet ze svaté úcty před Hospodinem a nikdy by neměla vycházet z tělesné úzkosti o naši budoucnost. Bůh pohrdá hříšným strachem v nás, strachem z toho, že ztratíme materiální věci, majetek, svůj životní standard.
Po celém světě jsou lidé naplněni strachem, když vidí, jak se jejich národní ekonomiky zhoršují. Bojí se, že ekonomické krize odnesou všechno, na čem pracovali celý život. Takový je nářek nevěřících, kteří nemají žádnou naději. Ale neměl by to být nářek zbožných. Opravdu, pokud jsi Boží dítě, tvůj nebeský Otec nesnese takovou nevěru.
Dovolte Bohu, ať vás naplní bázní. Tento druh strachu nevede ke smrti, ale k životu!