Také se Vám chtělo někdy jednoduše před vším utéct? Ale kam byste v takovém případě šli? A co byste dělali, až byste se tam dostali? Možná byste byli překvapení, kdybyste věděli, kolik dobrých křesťanů tajně skrývá své nápady, že ode všeho odejdou. Myšlenka, že nemáme žádnou zodpovědnost a zátěž zní dost lákavě.
Pán Ježíš Kristu stanovil cíl pro své následovníky – život v naprosté důvěře, dětské víře, ve vítězství nad veškerou mocí nepřítele – ale spousta lidí stále ještě prochází zápasy.
I když jsou smíření s Bohem, prochází problémy v rodinách, nemocemi, žalem a odsouzením od ostatních lidí.
Bůh naprosto rozumí lidskému impulsivnímu útěku v době krize. Proto v Izraeli nařídil zřízení měst, která sloužila jako útočiště, kam mohli lidé v krizi utéct za přístřeším a ochranou. Bůh nechal ustanovit šest útočištných měst, „aby se tam směl uchýlit každý, kdo někoho neúmyslně zabil, aniž ho kdy předtím měl v nenávisti. Uchýlí se do jednoho z těch měst a zůstane naživu.“ (Deuteronomium 4,42)
Když přijdou potíže, není kam jinam se utéct než k Pánu Ježíši Kristu. „Hospodinovo jméno je pevnou věží; spravedlivý se uchýlí do jeho bezpečí.“ (Přísloví 18,10) Když Ježíše opustilo mnoho jeho učedníků, obrátil se ke ‚dvanácti: „‚Chcete odejít i vy?‘ zeptal se Ježíš svých Dvanácti. ‚Pane, ke komu bychom šli?‘ odpověděl mu Šimon Petr. ‚Ty máš slova věčného života.‘“ (Jan 6,67-68)
Boží dítě má kam utéct, když je zkroušené starostmi. „Pojďte ke mně, všichni upracovaní a obtěžkaní, a já vám dám odpočinout. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mě … a vaše duše najdou odpočinutí.“ (Matouš 11,28-29)
Možná nikdy neporozumíš, čím pokaždé procházíš, ale když cítíš, že se potápíš, jsi opuštěný a máš strach, uteč do svého tajného místa – do modlitby – a vylij srdce svému Spasiteli. A potom udělej, jak nám Mojžíš radil, „Mojžíš lidu odpověděl: „Nebojte se! Zůstaňte stát a dívejte se, jak vás dnes Hospodin zachrání. Jak dnes vidíte Egypťany, tak je už nikdy neuvidíte.“ (Exodus 14,13)