Křesťanský život není vždy klidnou plavbou. Každý věřící zažívá špatné dny, nezáleží na tom, jak svatý je. Díky Bohu, většina křesťanů si uvědomí, že Ježíš je přítomný nejen, když se daří dobře, ale také, když prožíváme těžkosti. On je věrný a pečuje o nás v každém období a dotýká se ho každý pocit, který zakoušíme.
Apoštol Pavel zažil špatný den, když cestoval do Makedonie. „Vždyť když jsme přišli do Makedonie, nezakusili jsme žádnou tělesnou úlevu, ale ve všem jsme byli sužováni; zvenčí boje, zevnitř strachy“ (2.Korintským 7:5). Tento zbožný člověk vyznal, že jeho vnitřní člověk byl trápený mnoha strachy.
Pavel nebyl superhrdina a prožíval stejné lidské emoce jako my. Ale byl ukázněný a nikdy se nepoddal pocitům a pokušením, která je doprovázela. Dosvědčil: „Jsem naplněn potěšením, má radost daleko převyšuje všechno naše soužení“ (2.Korintským 7:4).
Procházíš špatnými dny, týdny, dlouhým obdobím malomyslnosti? Byl jsi zdeptaný, ztratil jsi odvahu a přemýšlel jsi, že to skončíš? Jestli ano, jsi zvědavý, jak Bůh reagoval na tvou zkoušku? Pokáral tě nebo potrestal? Ne, nikdy! Pavel nám říká, že Pán ti není nikdy blíže. Nikdy ti není připraven více pomoci, než když jsi dole a zraněný.
“Pochválen buď Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, Otec milosrdenství a Bůh veškeré útěchy! On nás potěšuje v každém soužení, abychom i my mohli těšit ty, kteří jsou v jakékoli tísni, tou útěchou, jaké se nám samým dostává od Boha.” (2. Korintským 1:3-4).
Já věřím, že naše špatné dny jsou vždy zamýšleny proto, abychom skrze ně dospěli. Jak pokračuješ v chození s Pánem, měl by sis být více a více vědom, že máš všechny potřebné zdroje k jednání s nepřítelem.