„Z toho se radujte, i když snad máte ještě nakrátko projít zármutkem rozmanitých zkoušek, aby se pravost vaší víry, mnohem drahocennější než pomíjející zlato, jež přece též bývá zkoušeno ohněm, prokázala k vaší chvále, slávě a cti v den, kdy se zjeví Ježíš Kristus“ (1. Petrův 1,6-7).
Toužíš být člověkem, kterého se Bůh mocně dotýká? Kdo z nás by nechtěl být někým, o kom si ostatní lidé říkají: „Jak to jenom dělá? Evidentně na něm spočívá Boží požehnání. Bůh v jeho životě působí.“
Věřím, že Bůh chce každé své dítě vychovat, aby o něm mohl říct: „To je má užitečná nádoba, kterou můžu použít. Skrze jeho srdce, ústa, hlas můžu promlouvat k lidem v tomto věku temnoty.“ Náš Pán touží po lidech, skrze které by mohl vztáhnout ruku a uzdravovat, činit zázraky a znamení. Když nepřítel přichází jako povodeň, Bůh naplánuje protiútok. Takto chce působit i ve tvém životě.
Pokud žiješ v generaci, která se bouří proti Svatému, pak je potřeba, aby tvé srdce úpěnlivě volalo: „Přijď, pane Ježíši, přijď! Přijď, Duchu svatý, přijď v plnosti a síle, sestup na svou církev a obnov nás. Probuď nás.“
Potřebujeme, aby Duch svatý ještě jednou otřásl tímto místem a pročistil nás svým ohněm, odstranil strusku, abychom vyšli z pece jako čisté zlato. Chceme přece ustát těžké časy zkoušek, chceme obstát kvůli našemu Bohu.
Modlím se za to, aby Duch svatý znovu uchvátil naše srdce. Pane, vztáhni svou ruku a dotkni se našich životů. Dotkni se naší země. Bože, úpěnlivě voláme. Modlím se, aby naše modlitební životy byly znovu živé a abychom byli téměř posedlí hledáním Boží tváře. Musíme Pána požádat, aby nás zbavil úletů a chladu našeho srdce a také nechuti být napomínáni. Musí nás uzdravit, abychom k němu mohli přijít v plnosti a přijali pomazání, které pro nás má.