Křesťané, kteří berou vážně své chození s Bohem, mají hlubokou touhu znát lépe svého nebeského Otce. Písmo jasně říká: „Boha nikdy nikdo neviděl“ (Jan 1:18). Víme, že Bůh je duch a že je pro nás neviditelný. Takže, jak můžeme poznávat Otce? Věřím, že část Ježíšovy misie na zemi byla zaměřená na odhalování lidské tváře nebeského Otce.
Ježíš řekl učedníkům: „Kdybyste znali mne, znali byste i mého Otce. Nyní ho již znáte, neboť jste ho viděli“ (Jan 14:7). Jeho slova je zmátla a Filip dokonce hloupě poznamenal: „Pane, ukaž nám Otce, a víc nepotřebujeme“ (14:8).
Ježíš trpělivě odpověděl, protože věděl, že Filipova prosba je upřímná: „Tak dlouho jsem s vámi, Filipe, a ty mě neznáš? Kdo vidí mne, vidí Otce. Jak tedy můžeš říkat: Ukaž nám Otce?“ (14:9).
Potom se Ježíš otočil a oslovil všechny učedníky. Dal jim slavné zaslíbení: „V onen den poznáte, že já jsem ve svém Otci, vy ve mně a já ve vás“ (14:20). Jak krásný rozhovor! Ježíš jim říkal: „Podívejte se na mě. Nevidíte snad, že já jsem Bůh oděný do lidského těla? Jsem stejný jako Otec, co se týče přirozenosti, podstaty a vlastností. Skrze mne vidíte Boží tvář.“
Z toho vyplývá: Bůh poslal svého syna, aby nám ukázal přesně, jaký je. Čili abychom znali a viděli Boha, musíme nejprve znát a vidět Krista. Je pravda, že Boží podstata je dvojí. Je Bohem spravedlnosti a my se musíme „bát Hospodina a odvracet se od zlého“ (Přísloví 3:7). Ale jeho druhou stránkou je dobrotivost a bezpodmínečná láska. To nám zjevil Ježíš svou službou. Všechno, co Kristus řekl a učinil, nám odhaluje úžasnou Otcovu milující laskavost.