Mnozí křesťané čelí každý den nepopsatelným problémům — fyzickým bolestem, emočnímu utrpení, finančním zápasům. Dělají si starosti: „Je toho na mě příliš mnoho, abych se s tím vyrovnal. Jak to mohu dokázat?“ Pravdou je, že žádná z těchto hrozných věcí Boha nepřekvapila. Předpověděl každou z hrozných věcí, které se kdy staly, včetně každé krize a problémů, se kterými se potýkáme dnes. A Bible nám říká, že Bůh nám chce ukázat, jak tomu všemu čelit.
V listu Tesalonickým se apoštol Pavel zmiňuje o události, kterou nazývá „den Páně“ Píše:
„Pokud jde o příchod Pána Ježíše, kolem něhož budeme shromážděni, prosíme vás, bratří,
abyste se nedali snadno vyvést z rovnováhy nebo vylekat nějakým projevem ducha nebo řečí či listem, domněle pocházejícím od nás, jako by den Páně měl už nastat. Žádným způsobem se nedejte od nikoho oklamat, protože nenastane, dokud nedojde ke vzpouře proti Bohu a neobjeví se člověk nepravosti, Syn zatracení“ (2. Tes 2,1-3).
Vypadá to, že se křesťanům těžko modlí. Tráví dny starostmi a rozčilováním, protože nemají na své problémy odpověď. Hovoří o nich s přáteli, hledají poradce, čtou knihy, které by jim mohly pomoci, poslouchají kázání, udělají téměř cokoli, aby nemuseli na kolena. Ale Slovo je jasné, nejdříve musíme jít k Bohu: „Hledejte nejprve Boží království a jeho spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno.“ (Matouš 6,33)
„Když se modlíš, vejdi do svého pokojíku, zavři dveře a modli se ke svému Otci, který je vskrytu. Tvůj Otec, který vidí vskrytu, ti odplatí zjevně.“ (Matouš 6,6)
Když Ježíš mluvil o tom jít na skryté místo a hledat Otce, mluvil o něčem mnohem skvělejším, než je tajná komůrka. Hovoří o jakémkoli místě, kde můžete být s ním sami v důvěrném společenství.