Dodržování čistého učení je důležité, ale není to celé spektrum pro novozákonní církev. Apoštolové chtěli dělat mnohem více než jednoduše „zaskakovat“, jak říká stará gospelová píseň. Prosili Boha, aby je zmocnil k tomu, aby vyšli a ovlivnili celou kulturu.
Duch tohoto učení chybí na příliš mnoha místech, tam, kde je Bible dávána do pozadí a místo toho se o správnosti učení ve dne v noci diskutuje. William Law, britský spisovatel duchovní literatury z 18. století napsal: „Budete-li číst jakoukoliv kapitolu nebo místo z Písma, budete tím vždy potěšeni – přesto vás to však zanechá tak chudými, tak prázdnými a nezměněnými jací jste byli, pokud vás to neobrátí zcela a pouze k Božímu Duchu a nepřivede vás to do plné jednoty s Ním a závislosti na Něm.“
Jedním ze způsobů, jak poznáme, zda toto spojení máme či nikoli, je to, že se podíváme, jak nám záleží na lidech, kteří jsou špinaví … lidech, kteří jsou „jiní“... lidech, kteří nezapadají do přijaté normy. To, že by byla církev povolána k tomu, aby sloužila jenom nějaké vybrané skupině lidí, nikde v Novém zákoně nenajdeme. Ničivé účinky hříchu nejsou příjemné – ale právě kvůli těm Ježíš přišel, aby je odpustil a uzdravil. „Syn člověka totiž přišel hledat a zachránit, co bylo ztracené.“ (Lukáš 19:10). Boží Duch je Duchem milosti a slitování. A vztahuje k lidem ruku.
Přesto se křestané často brání vztáhnout ruku k těm, kteří jsou jiní. Chtějí, aby Bůh ty „ryby“ očistil ještě předtím, než je chytnou. Křestané váhají, pokud má někdo někde piercing, pokud dobře nevoní, nebo pokud má jinou barvu kůže. Ale přemýšlejme na chvíli o tom, ke komu Bůh vztahuje svoji ruku. Byl to Boží dotek: svaté, čisté božství, které se naklonilo k nám, kteří jsme byli špinaví, měli jsme zlé srdce a byli jsme nesvatí. Bůh mohl říci: „Vy jste tak jiní než já, tak odporní, raději bych se k vám ani nepřibližoval.“ Ale On to neřekl. Právě naše velká odlišnost přitáhla Jeho ruku lásky.
Ježíš neuzdravoval svým slovem malomocné na dálku. … On se jich dotýkal. „On vztáhl ruku a dotkl se malomocného se slovy: „Já to chci. Bud čistý! a malomocenství ho hned opustilo“ (Lukáš 5:13).
Jim Cymbala se začal scházet při brooklynských bohoslužbách s méně než dvaceti členy v malé zchátralé budově v části města, kde život nebyl lehký. Je narozen v Brooklynu, byl a je velkým přítelem jak Davida, tak Garyho Wilkersona a častým přednášejícím na kazatelských a vůdcovských konferencích sponzorovaných World Challenge po celém světě.