V roce 1986 jsem se procházel po Times Square v New Yorku a plakal jsem a smutnil nad vším tím hříchem. Vrátil jsem se do Texasu, kde jsem bydlel, a plakal jsem a smutnil ještě více než rok. Poté mi Bůh řekl: „Běž s tou zkázou něco udělat.“
Šel jsem a viděl jsem tu hrůzu, ale plně zlomený jsem byl až ve chvíli, kdy jsem pocítil naději a chuť začít opravovat zeď!
Viděli jste „zkázu“ ve svém životě? Zhřešili jste jako David a pošpinili Jeho jméno? Je ve vaší zdi trhlina, něco, co není opraveno?
Milovaní, je dobré spadnout na Skálu (Ježíše) a roztříštit se – rozbít se na kousíčky. Až uvidíte Krista v Jeho slávě, pohled na Něj vámi skutečně otřese. I ty dobré věci ve vás – talent, výkonnost, schopnosti – budou otřeseny, až před Ním budete stát, bezmocní a vyčerpaní!
Daniel řekl: „Všechna síla mě opustila, zbledl jsem jako mrtvý a nemohl jsem se vzchopit“ (Daniel 10,8). Zlomenost je naprosté roztříštění veškeré lidské síly a všech schopností. Znamená to uvědomit si skutečnou hloubku hříchu a hanby, kterou přináší Kristovu jménu!
Avšak zlomenost také uznává toto: „Postav se, neboť jsem byl vyslán za tebou“ (Daniel 10,11). Je to naprostá jistota, že se věci změní – že přijde náprava a uzdravení. Že Bůh obnoví, co bylo zničeno.
Je to svatá víra, která říká: „Bůh ve mně jedná! Satan na mě nemá nárok. Neupadnu. Můj hřích mě zarmoutil, ale činil jsem pokání. Teď je čas povstat a opravovat!“
Dokud se nebudete držet této naděje, horlivosti a odhodlání, nepřenesete se přes svůj zármutek. Váš život stále může vypadat jako hromada trosek, s haldami hlíny a rozbitými místy, která je třeba opravit. Ale pamatujte, že máte v ruce Jeho meč a nástroje. A nad vámi je velká cedule, kterou pověsil sám Pán, s nápisem: BŮH JEDNÁ!