Lidé, se kterými se Ježíš setkal, mu stále pokládali dva druhy otázek. Tyto otázky odhalovaly všechno o srdcích těch, kdo se na ně ptali. První typ dotazů byl obviňující. Náboženství vůdci se Krista stále dokola ptali: „Proč jíš a piješ s hříšníky? Jak tě mohl poslat Bůh, když máš takovou pověst?
Druhý typ otázky byl od lidí, kteří se potýkali s životními problémy: „Mohl bys uzdravit mou nemocnou dceru? Mohl bys osvobodit mého syna, který je posedlý démony? Mohl bys vyléčit mé krvácení, které mě sužuje celý život? Ježíši, mohl bys mi pomoci?“
Vidíte ten rozdíl mezi těmito dvěma druhy otázek? Oba hledají odpověď na to, jaký je Bůh. První se ptá: „Zaslouží si hříšníci Boží lásku?“, zatímco ta druhá se táže: „Chce mi Bůh pomoci?“
Ježíš odpovídal na oba typy otázek svými skutky. Zaprvé proměňoval vyděděnce, když je přiváděl ze samého okraje společnosti přímo do středu Boží lásky. Říkal jim: „Teď jste ústřední postavou. Jste přímo v centru království mého Nebeského otce.“ Zadruhé Kristus ukazoval, že ti, kteří obviňují, naopak ve středu Božího království nejsou. Řekl jim zcela jasně: „V království mého Otce nemáte žádnou moc.“
Chcete mít v Božím království velkou a významnou roli? Potom odložte své kameny a vezměte kříž Jeho milosti. Pokaždé když se zachováte tak jako Ježíš – když nabídnete Boží milost těm, kteří jsou na okraji společnosti, účastníte se procesu velké proměny. Budete proměněni svými skutky a proměněni budou také ti, kdo jsou obviňováni, stejně tak jako ti, kteří obviňují. A pasivní věřící budou probuzeni zjevením Boží milosti.
Kéž se všichni staneme Boží armádou milosti a přivádíme všechny lidi do Jeho království – závislé i morálně čisté, truchlící i bezstarostné, chudé i bohaté, osamělé i veselé. Ať je každý člověk milován a přijat a ať jsme všichni proměněni úžasnou milostí našeho Spasitele.