DŮSLEDEK NEVÍRY

David Wilkerson

"Ano, Hospodinova ruka byla proti nim, aby je vyhlazovala z tábora, až byli zcela vyhlazeni." (Deu. 2:14,15) Zde jsou v Bibli jedna z nejsilnějších slov proti nevíře.

Můžeš říci: "Ale toto není jazyk milosti. Bůh dnes s nevírou nejedná tak ostrým způsobem." Není to pravda. Bible to říká dnes, když žijeme pod milostí: "Bez víry však není možné se mu zalíbit, protože ten, kdo přichází k Bohu, musí uvěřit, že Bůh je a že odplácí těm, kdo ho usilovně hledají." (Žd 11:6, ČSP).

Hřích nevíry nejde izolovat jako samostatnou záležitost v našem životě. Rozlije se do všech oblastí, otráví a znečistí každý detail naší cesty.

Pochybnosti Izraele se neomezovaly pouze na Boží schopnost vyhladit jejich nepřátele. Jejich pochybování se přelilo do jejich důvěry v každodenní zaopatření. Pochybovali o Boží schopnosti ochránit jejich děti. Pochybovali o tom, zda to byl On, kdo je vedl do Zaslíbené země. Pochybovali dokonce i o tom, zda byl s nimi. To je důvod, proč jim Bůh řekl: " Vy se však vydejte na cestu zpět a vyrazte do pustiny ..... protože já nejsem uprostřed vás." (Dt 1, 40;42) 

Máme-li nevíru v jedné oblasti, rozšíří se do všech oblastí a znečistí celé  naše srdce. Můžeme mu důvěřovat v některých věcech, takových jako přesvědčení, že jsme spaseni vírou, že On je všemohoucí, že v nás přebývá Jeho Duch. Ale věříme mu ohledně naší budoucnosti? Věříme Mu, že nám dá zdraví a peníze nebo vítězství nad hříchem?

Nevíra vede k předpokladům. Chybně předpokládat  znamená odvážit se myslet si, že víme, co je správně. Je arogantní říkat "Já znám ten správný způsob" a jednat na vlastní pěst. 

Je ještě jeden hřích, kterého se Izrael dopustil ve své nevíře.Když jim Bůh nařídil se vrátit zpátky do pouště, nechtěli poslechnout. Namísto toho přišli k Mojžíšovi a řekli: "Dobře, zhřešili jsme, ale už jsme našli řešení. Jsme připraveni poslechnout Boží nařízení postavit se proti nepřátelům." A vzali věci do svých vlastních rukou.

Mnoho pochybujících věřících dělá významnou tragickou chybu následujícím způsobem: Když selžou ve víře, obrátí se k tělu. Udělají to, co si myslí, že je třeba udělat, ale ve své vlastní moudrosti a o svých schopnostech. Víra vždy odolá touze jednat na základě strachu a čeká na Boha, až bude jednat On. Víra nikdy není ochotna předběhnout Boha.