C.S. Lewis napsal tato slova: „Odpuštění je krásná idea, dokud nebudete muset někomu odpustit.“ Nemůže být nic pravdivější, že?
Corrie ten Boom napsala jeden z nejúžasnějších příběhů o odpuštění. Její kniha Útočiště vypráví o tom, jak v Amsterdamu její rodina pomáhala skrývat Židy, kteří utíkali před nacisty. Nacisté je nakonec odhalili a její rodinu poslali do koncentračního tábora. Někteří členové jejich rodiny zemřeli. Corrie po válce 30 let zvěstovala evangelium.
Jednoho dne Corrie kázala v Německu v Mnichově. V kostele, kde mluvila, spatřila známou tvář. Byl to dozorce z koncentračního tábora, který byl hrubý a neustále se jí vysmíval. Také nesl zodpovědnost za smrt její sestry Betsie. Teď tam stál před ní.
V takové situaci už není odpuštění tak krásná idea.
Corrie dozorce poznala, ale on ji nepoznal. Když shromáždění skončilo, přišel za ní a řekl: „Slečno, zmínila jste se o Ravensbrücku. Byl jsem tam dozorcem. Ale potom jsem se stal křesťanem. Vím, že mi Bůh odpustil, ale odpustila byste mi i vy?“ A chtěl jí podat ruku.
Corrie říká: „Stála jsem tam jak ochrnutá. Ten krutý muž byl odpovědný za smrt mé sestry. Jak jsem tam stála, modlila jsem se: ‘Pane Ježíši, nejsem schopná odpustit. Dej mi sílu odpustit.‘“ Potom říká, že když mu podala ruku, začala skrze ni proudit moc Ducha svatého a ona slyšela sama sebe, jak tomu muži říká: „Je ti odpuštěno.“
Později řekla: „Ten den byl osvobozen nejen ten dozorce, ale i já.“
Když odpouštíte, neměníte tím minulost, ale měníte tím svou vlastní budoucnost. O tom je evangelium. Sláva toho, čemu věříme, a způsob, jakým křesťané poráží nepřátele, je odpuštění nepřátelům.
„Dej nám i dnes náš denní chléb a odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás do pokušení, ale vysvoboď nás od Zlého.“ (Matouš 6,11-13)
Pastor Tim Dilena sloužil 30 let v Detroitu, poté 5 let v New Yorku v Brooklyn Tabernacle a 5 let v Lafayette v Louisianě. V květnu 2020 se stal starším pastorem církve Times Square.