„Bůh je naše útočiště i síla, pomoc v úzkostech vždy přítomná. Proto se nebudeme bát, i kdyby se země propadla a hory zřítily se do moře, Ať si vody hučí, ať pění, hory se otřásají pod jeho náporem! Je řeka, jejíž proud blaží město Boží, kde svatý příbytek má Nejvyšší. Bůh je v tom městě, nic jím neotřese, Bůh je ochrání už v ranním svítání! Národy se bouří, hroutí se říše, jen vydá hlas a země se rozpadá. Hospodin zástupů je s námi, Bůh Jákobův, hrad náš nedobytný. Ve všech koncích světa zastavuje boje, láme luky a přesekává kopí, vozy pálí ohněm.“ (Žalm 46,2-8.10)
To je úžasné slovo. Četl jsem je znovu a znovu a stále jsem jím ohromen. Je to mocné a nepohnutelné Boží slovo: „Nikdy se nemusíš bát. I kdyby celý svět byl ve zmatku. I kdyby se Země třásla, oceány se vzdouvaly a hory se třásly a padaly do moře. I kdyby všude kolem vás nastal naprostý chaos a totální vřava.
Celý svět je ve strachu. Národy se třesou před terorismem a ví, že žádný region není imunní vůči hrozbám. Také problémy a utrpení jednotlivců roste. Uprostřed toho všeho 46. žalm říká Božímu lidu na celém světě: „Jsem uprostřed vás. Ať se děje cokoliv, jsem s vámi. Můj lid nebude zničen a nic jím nepohne. Jsem všudypřítomnou pomocí své církvi.“
Bůh ví, že všichni zažíváme období nepokoje, pokušení, zmatku, a naše duše jsou tím otřeseny. Jeho poselství v 46. žalmu je právě pro takové časy. Pán říká, že pokud se poddáme strachu, budeme skleslí a plní zoufalství a budeme žít v rozporu s jeho realitou.
Je životně důležité, abyste pochopili, co nám Pán v tomto žalmu říká. Bůh je nám k dispozici stále, ve dne i v noci. Je po naší pravé ruce, připraven s námi mluvit a vést nás díky Duchu svatému, kterého nám dal. Bible říká, že sám Kristus přebývá v nás a my v něm.