Je tisíc důvodů, proč by lidé měli milovat Ježíše, a ani jediný, proč ho nenávidět. Evangelia vykreslují Ježíše jako laskavého, trpělivého, plného něhy, odpouštějícího. Je nazýván pastýřem, učitelem, bratrem, světlem ve tmě, lékařem, obhájcem. Nechtěl, aby jediný člověk zahynul a přinesl smíření. Není žádný důvod, aby Ježíše někdo nenáviděl.
Proč tedy svět nenáviděl Krista tehdy i nyní? Vždyť Ježíš slíbil, že vysvobodí lidi z pout temnoty a uvolní je ze satanovy moci. Ale to, co my křesťané považujeme za svatý dar svobody, lidé světa považují za formu otroctví, protože milují své hříchy a netouží být od nich osvobozeni.
„Tomu říkáš svoboda?“ diví se nevěřící. „Ne svoboda je v tom, že si můžu se svým tělem dělat, co chci, a myslet, co chci. Když nemám žádná omezení a můžu uctívat boha podle vlastního výběru, nebo taky žádného, pokud nechci.“
Jednoduše řečeno, svět miluje věci světa. Bezbožní si užívají potěšení z hříchu. Ježíš řekl, že dávají přednost temnotě před světlem. „Soud pak je v tom, že světlo přišlo na svět, ale lidé si zamilovali více tmu než světlo, protože jejich skutky byly zlé.“ (Jan 3,19)
Kristus říká svým následovníkům: „Kdybyste patřili světu, svět by miloval, co je jeho. Vy však světu nepatříte, neboť jsem vás ze světa vyvolil, a proto vás svět nenávidí.“ (Jan 15,19)
Ježíš dodává: „Když vás bude svět nenávidět, vězte, že mě nenáviděl dříve než vás.“ (Jan 15,18) Stručně řečeno, pokud jste v Kristu - pokud vás Bůh vybral ze světského života, abyste následovali jeho Syna Ježíše - tento svět vás nikdy nebude milovat ani přijímat. Ale jak Kristus řekl, že je světlem světa, prohlašuje nás také za světlo světa: „Vy jste světlo světa. Nemůže zůstat skryto město ležící na hoře.“ (Matouš 5,14) Kéž naše světlo jasně září!