Když Písmo říká, že v nás „přebývá“ Duch svatý, znamená to, že Boží duch vejde dovnitř, naše těla se stanou jeho vlastnictvím, a tak se stanou jeho chrámem. A protože Duch svatý zná mysl a hlas Otce, oznamuje nám tak Boží myšlenky: „Jakmile však přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy, neboť nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit, co uslyší. A oznámí vám, co má přijít.“ (Jan 16,13) Duch svatý je v nás Božím hlasem.
Pokud ve vás zůstává Duch svatý, bude vás osobně vyučovat. Mějte prosím na paměti, že nemluví pouze s pastory, proroky a učiteli, ale se všemi Ježíšovými následovníky. Je to patrné v celém Novém zákoně, protože Duch svatý vedl svůj lid a neustále mu říkal: „Jděte sem, jděte tam … vejděte do tohoto města … pomažte toho člověka … “ První věřící byli všude a ve všem vedeni Duchem svatým!
Duch nikdy nevysloví jediné slovo v rozporu s Písmem. Zato používá Písma, aby k nám mluvil. Nikdy nedává „nové zjevení“ odděleně od Božího slova. Otevírá nám a zjevuje své Slovo, aby nás vedl, řídil a utěšoval a aby nám ukázal věci, které přijdou.
Jsem přesvědčen, že Bůh mluví pouze k těm, kteří stejně jako Mojžíš „přicházejí a stojí před ním.“ To znamená, že musíme denně trávit kvalitní čas s Pánem – čekat na něj, beze spěchu, s plně otevřeným srdcem, abychom slyšeli jeho hlas a uvěřili, že s námi rád mluví. Nic nám neodepře – a nikdy nedovolí, abychom byli podvedeni, ani nás nenechá ve zmatku. I v těch nejobtížnějších dobách si budeme užívat časy velké radosti, protože se nám dá poznávat jako nikdy předtím.