Ježíš přišel na Zem jako člověk a Bůh v těle, aby mohl cítit bolest, pokoušení a zkoušky, jakými procházíme, a ukázat nám jaký je Bůh Otec. Písmo nazývá Ježíše výrazem podstaty (totožný význam, přesná podoba) Boha. Je stejné povahy a podstaty jako je Bůh Otec: „On, odlesk Boží slávy a výraz Boží podstaty …“ (Židům 1,3). Stručně řečeno, je ve všech ohledech „stejný jako“ Bůh Otec.
Až dodnes je Ježíš Kristus Boží tváří na zemi. A díky němu máme nepřerušené společenství s Otcem v nebi. Skrze kříž máme výsadu „vidět jeho tvář“, a tak se ho dotýkat. Můžeme dokonce žít tak jak žil on a dosvědčovat: „Nedělám nic vyjma toho, co vidím a slyším od Pána.“
„Když jsi řekl: ‚Hledej moji tvář‘, mé srdce ti řeklo: ‚Hospodine, tvář tvou hledám‘“ (Žalm 27,8). Bůh dal tuto odpověď Davidovi, když byl tento zbožný muž obklopen řadou modlářů. Dnes, když Bůh říká: „Hledejte moji tvář“, jeho slova mají mnohem větší dopad než kdykoli dříve v historii.
Pro nás, kteří milujeme Krista, jehož krev tekla na kříži, se jeho hledání musí stát jedinou všestravující životní touhou. Naším jediným posláním je být v nepřetržitém a nepřerušovaném spojení s Kristem v jeho slávě - hledat a zkoumat v jeho Slově Ježíšovu krásu, dokud ho nepoznáme a on se nestane naším plným uspokojením.
Děláme to všechno s jediným cílem: abychom mohli být jako on! Abychom se stali výrazem jeho podstaty, aby ti, kteří hledají pravého Krista, ho viděli v nás. Veškerá evangelizace, všechno získávaní duší a všechny misie jsou marné, ledaže spatříme Ježíšovu tvář a neustále se přeměňujeme v jeho obraz. Žádná duše nemůže zažít dotek, pouze skrze takové křesťany. A Ježíš nás povolal, abychom odráželi jeho tvář do ztraceného světa, který má zmatek ohledně toho, kdo on je.
Jak vidíme, že věci kolem nás se stávají stále chaotičtější, Duch svatý šeptá: „Nezoufejte! Vy víte, jak to všechno skončí. Nebesa se otevřou a objeví se Král králů a Pán pánů.“
Každé koleno se pokloní v den, kdy uzříme jeho tvář!