Milost je často definovaná, jako nezasloužená laskavost a požehnání od Boha. Přesto věřím, že milost je něco víc. V čase utrpení je nám Kristus také mocí, silou, milosrdenstvím a láskou – vidí nás v utrpení a zkouškách.
Ježíš řekl, že déšť padá na všechny stejně, spravedlivé i nespravedlivé (viz Matouš 5,45) – s odkazem na různé životní problémy, jako jsou manželské problémy, starosti s dětmi, finanční tlaky, nemoci. I spravedliví mohou bojovat s pýchou, depresí a strachem, pocity nedostatečnosti, útlakem nepřítele.
Možná se ptáte, proč mnohé národy trpí, proč existují hladomory, mor, povodně, hlad, nemoci a ničení. Písmo vrhá na utrpení světa světlo prostřednictvím vyobrazení Božího lidu, starověkého Izraele. Tento národ utrpěl podobné katastrofy: holocausty, zajetí, ekonomický kolaps, zvláštní nemoci. Utrpení Izraelců byla občas tak hrozná, že je litovali i jejich nepřátelé.
Proč Izrael trpěl tak strašnými ranami? Písmo v každém případě jasně ukazuje, že to bylo proto, že opustili Boha a obrátili se k modlářství (viz Deuteronomium 4,25-28). Je však důležité si uvědomit, že spolu s každým spravedlivým soudem vůči Izraeli, přicházely projevy Boží milosti, aby byl zachován věrný pozůstatek lidu a byl naplněn Boží záměr s nimi, navzdory jejich selhání.
Přestože důvod našich zkoušek může zůstat záhadou, měli bychom být připraveni je přijmout, dokud pro nás Ježíš nepřijde. Nebude jim konec, takže moudrý věřící se ve svém srdci rozhodne důvěrněji poznat Ježíš a bude ho hledat jako nikdy předtím.
Jednoho dne nám náš nebeský Otec odhalí krásný plán, který pro nás měl, když jsme procházeli těžkými časy. Ukáže nám, jak jsme během našich zkoušek získali trpělivost; jak jsme se naučili soucítit s druhými; jak byla jeho síla dokonalá v naší slabosti; jak jsme se dozvěděli o jeho naprosté věrnosti vůči nám; jak jsme se stali více podobni jemu, vzácnému Pánu a Spasiteli. A až do dne, kdy se s ním setkáme tváří v tvář, nám náš milující nebeský Otec říká: „Mám pro vás vše, co potřebujete k tomu, abyste vše překonali.“