„Když bylo Abramovi devadesát devět let, ukázal se mu Hospodin, a řekl mu: ‚Já jsem Bůh silný všemohoucí; choď stále přede mnou a buď dokonalý!‘“ (Genesis 17,1)
David se rozhodl ve svém srdci, že příkaz bude poslouchat a řekl, „Obezřetně půjdu bezúhonnou cestou … Budu žít v bezúhonnosti srdce ve svém domě“ (Žalm 101,2).
Tento Hospodinův příkaz nalézáme i v Novém zákoně, kde čteme, že Ježíš řekl: „Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.“ (Matouš 5,48)
Dokonalost neznamená bezhříšné, bezchybné srdce. Vždyť o Davidovi bylo řečeno, že měl dokonalé srdce, a přesto často Hospodina zklamal. V seznamu jeho hříchů bylo také cizoložství a vražda.
Základní definice dokonalosti je: úplnost, dospělost. V hebrejštině a řečtině definice zahrnuje čestnost, být bez vady, zcela poslušný. Také to znamená dokončit to, co je započato — úplné provedení.
Dokonalé srdce je citlivé srdce. Rychle a úplně odpovídá na Pánovy rady, šeptání a varování. Takové srdce pořád říká: „Mluv, Pane, neboť tvůj služebník slyší. Ukaž mi cestu a půjdu po ní.“ Kristus je blízko těm, kteří před ním chodí s citlivým, naslouchajícím srdcem.
Dokonalé srdce také chce, aby Duch svatý přišel a svítil do skrytých zákoutí; aby odhalil všechno, co není v Kristově duchu. Takové srdce volá stejně, jako volal David: „Bože, zkoumej mě, ty znáš mé srdce, zkoušej mě, ty znáš můj neklid, hleď, zda jsem nesešel na cestu trápení“ (Žalm 139,23-24).
Když s ním budeš mít upřímnmý vztah, bude tě nepřetržitě připravovat, abys přišel do jeho svaté přítomnosti jako čistá nádoba — bude v tobě formovat dokonalé srdce.