„Dítky, nemilujme pouhým slovem, ale opravdovým činem.“ (1. List Janův 3,18)
Když se zeptáte kteréhokoliv křesťana „Miluješ Ježíše?“ odpoví: „Rozhodně ano!“ Ale samotná slova neobstojí ve světle Božího slova. Ježíš řekl dvě věci, které odhalí vaši lásku k němu, a pokud se neprojeví ve vašem životě, vaše láska k Ježíši je pouhým slovem namísto toho, aby byla „v skutcích a v pravdě“. Těmito dvěma důkazy jsou za prvé, poslušnost každém Ježíšovu příkazu, a za druhé projev jeho přítomnosti ve vašem životě.
„Kdo přijal má přikázání a zachovává je, ten mě miluje … i já ho budu milovat a zjevím mu sám sebe.“ (Jan 14,21). Slovem „zjevit“ je myšleno „zářit“, tedy stát se božím nástrojem, který vyzařuje Kristovu přítomnost.
Často slyšíme: „Ó Bože, přijď mezi nás. Sestup na nás a konej svým Svatým Duchem.“ Ale Boží přítomnost na nás náhle nespadne aby nás překvapila, ani nebude přemáhat shromáždění. Nesestoupí jako neviditelný oblak jako ve Starém zákoně, kdy oblak naplnil chrám, takže kněží nemohli konat službu (viz 2 Paralipomenon 5,14).
Naše těla jsou Božími chrámy, a když jeho duch přijde, musí se objevit v našich srdcích a naplnit naše těla. Ježíš nepřebývá v budovách nebo v oblacích. Ve skutečnosti jej nemůžou pojmout ani nebesa! Spíše si používá na svoji slávu naši poslušnost a posvěcená těla – jeho chrámy. Jak Bůh řekl: „Budu přebývat a procházet se mezi nimi, budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.“ (2. Korintským 6,16)
Pokud jste opustili všechny hříchy a toužíte ho znát, nesete Kristovu slávu a přítomnost. Jeho život proudí skrze vás za každých okolností.