Kdykoli se modlíme, je životně důležité rozlišovat mezi čtyřmi různými Ježíšovými pokyny. Když to uděláme, může nám to poskytnout průlomové načasování, které potřebujeme v souvislosti s jeho vůlí. U každé modlitby či předsevzetí v životě potřebujeme rozlišit, zda Ježíš říká jednu z těchto čtyř věcí:
- nikdy
- vždy
- v určitou chvíli
- teď ne
Cílem duchovního růstu je být jako Ježíš. Bible prohlašuje, že už před stvořením světa Bůh naplánoval, abychom byli „přetvořeni do podoby jeho Syna“ (Římanům 8,29). To je oním duchovním měřítkem, pomocí kterého můžeme měřit, jak jsme pokročili: stáváme se více podobnými Ježíši? Když použijeme tuto míru, začneme si uvědomovat, že osobou nejpodobnější Kristu nemusí být nutně ten, kdo se naučil nejvíce veršů nazpaměť anebo ten, kdo je nejvýraznější ve vedení.
Kdokoli, kdo studuje Ježíšův život, nemůže než vydechnout úžasem nad jeho ničím nerušeným klidem a dokonalou duchovní rovnováhou. Bez ohledu na situaci, Pán věděl co říci a kdy to říci. Věděl, kdy má být zticha a vždy udělal tu správnou věc. Věděl také, kdy má uniknout davům, aby si odpočinul a modlil se. Ježíšův cit pro to, co je v danou chvíli potřeba, byl naprosto bezchybný.
Takové nadšené porozumění Pánových příkazů a přesné duchovní načasování je podstatou toho, co to znamená být zralý v Kristu. Některé věci se nesmí stát nikdy, zatímco jiné by měly být k vidění vždy. V určitou chvíli je konkrétní akce jediným správným řešením; jindy zase i dobré věci jsou nepřiměřené, protože Ježíš říká teď ne. Porozumění jeho příkazům a načasování nám může pomoci vyvarovat se bolestivých nástrah a uvést nás do jeho dokonalé vůle.
Bůh to vždy myslí vážně, když nám dává pokyny ohledně své vůle. Hledej vedení u něj. Když kráčíš v poslušnosti jeho slovu, on tě uschopní vytrvat a upevní tvoje kroky.
Jim Cymbala založil sbor s názvem „Brooklyn Tabernacle“ (Brooklynský Svatostánek) s méně než dvaceti členy v malé zanedbané budově v problémové městské čtvrti. Je brooklynským rodákem a dlouholetým přítelem Davida i Garyho Wilkersona.