Bůh skrze Pavlovo uvěznění v Římě úžasně jednal. Pán nepotřeboval omračující metody, aby jeho evangelium postupovalo kupředu. Potřeboval pouze jednoho služebníka. A ten byl ukrytý v boční uličce, v malém pronajatém domku hlídaném stráží. A po dobu dvou let k němu, do jeho nouzového vězení, přicházel neustálý přísun hladovějících duší ze všech společenských postavení (viz Skutky 28:30-31).
Ve skutečnosti ten pronajatý domek sloužil jako Hlavní ústředí Ducha svatého pro „Akci Řím.“ Uvnitř Duch svatý vychovával oddané věřící odcházející kázat evangelium s mocí a pomazáním. A ti nesli dobrou zprávu o Kristu do nejvzdálenějších končin říše.
Co se nám Bůh pokouší touto zprávou sdělit? Mohl by nám Pán zde říkat, abychom nehledali velkolepou službu a abychom se nezaměřovali na množství nebo metody? Zjednodušeně: Bůh nám říká, že Duch svatý může spočinout na jakékoli obyčejné osobě a přivést ji do naprosté odevzdanosti a skrze ni zasáhnout komunity, města, dokonce i národy, a to z těch nejbezvýznamnějších míst.
Proč lidé přicházeli houfně do Pavlova domu? Proč reagovali na pouhé ústní informace od chudého bezvýznamného kazatele? Tvrdím, že to bylo proto, že ten dům byl naplněn Božím Duchem. Byl tam přítomen Ježíš, Duch svatý usvědčil každého, kdo vstoupil, a Kristova přítomnost uzdravovala hladovějící duše.
Ať nedojde k nedorozumění: Nekážu: „Buďte malí.“ Kážu: „Bůh si může použít toho nejprostšího.“ Může si použít každého, kdo je ochotný svléknout veškerou důvěru v tělo a být ve všem závislý na Něm. A Pán tak může jednat s jakýmkoli křesťanem, ať má jakoukoli profesi. Vím to, protože jsem toho živým důkazem. Bůh nalezl vyhublého kazatele z Pensylvánského venkova a poslal jej do New Yorku, aby tam pracoval s gangy a s drogově závislými. Co by mohlo být ještě nepravděpodobnější?
„Ale co je světu bláznovstvím, to vyvolil Bůh, aby zahanbil moudré, a co je slabé, vyvolil Bůh, aby zahanbil silné“ (1. Korintským 1:27).